world Bible

Párová vyjádření veršů v knize Přísloví nás vedou k možnosti volby. Máme na výběr a my se musíme rozhodnout. Některá jdou správným směrem, některá ne. A pro náš život z toho plyne buď užitek a požehnání nebo zátěž svědomí se ztrátou radosti. Autor textu, král Šalomoun, nám nabízí poznávání Božího slova otevřeně i skrytě. Jsme ve fázi, kdy mladý muž opouští otcovský dům a je na něm, aby se orientoval podle toho, co se naučil. Podlehne nebo obstojí? Podle čeho se rozhodujete vy?

Bojíte se? Lidé se bojí zlých věcí, které by se mohly stát. V obavách z horších dnů, ve stresu z očekávaných nezdarů žijí vyčerpaný život. Pokud máš důvěrný vztah s Pánem Ježíšem, můžeš žít bezpečně. Víš, jak si počínat v konkrétních situacích, vždyť rozumíš Božímu volání, jeho úmyslům s námi. Každý si může vybrat, kterou cestou se vydá. Král Šalomoun nám v knize Přísloví takových rozcestí a možností volby předkládá mnoho. Představuje je v párových vyjádření, která nám ukazují protikladný směr. Učí nás tak správnému rozhodování. Buď moudrost a směr k Bohu nebo pokušení. Kudy se vydáme? Podlehneme nebo obstojíme?

Blaze tomu, kdo našel moudrost. Boží moudrost má být předmětem našeho zájmu a pozorování. Tyto a další myšlenky vyplývají z textu sedmého až dvacátého druhého verše třetí kapitoly knihy Přísloví. Král Šalomoun nás zdravě poučuje o tom, co člověku prospívá, usměrňuje a vybízí k řádu v Boží rodině. Nabádá k trvalému a čistému vztahu s Bohem a ukazuje potřebu důvěry Pánu a jeho slovu. Mysleme na to, že věčný život a jeho důsledky není možné srovnávat s jakýmikoliv majetkem, zážitkem či pohodlím tohoto světa. Kdo se Božího Písma chopí a drží se ho, ten poznává nový život a působení Ducha svatého.

Jakmile mladý člověk opustí domov, dostává se do reality života. Šalomoun nás na začátku třetí kapitoly knihy Přísloví vybízí, ať chceme a držíme se poznání Božího zákona, jeho myšlení a vůli. Bůh si totiž přeje, abychom měli stejné vlastnosti jako on, abychom mu byli co nejvíce podobni. A to za všech okolností. Poznávání Hospodina je nejlepším způsobem, jak napřímit své klikaté životní stezky. Základem je důvěra Bohu. Ta má mít v našem životě jasnou převahu nad vlastními názory. Král Šalomoun nás ve svém textu orientuje právě na oblast každodenního života, kdy nám hrozí, že bychom si mohli vystačit s vlastní zkušeností a rozumností. Ale pozor, tak to není.

Jak víte, zkoumání biblických textů nám přináší vysoký užitek. Poznání totiž nepřichází samo sebou. Je závislé na nás samotných, na ochotě obětovat čas a energii. Pokud dostává prostor Boží slovo, Boží vůle, Bůh se stává naší pomocí, je ochráncem a dohlíží na naši cestu. Poznávání Pána Boha a jeho věcí otevírá možnost stát se novými lidmi. Ztrácí se totiž naše falešná sebejistota, naše pýcha. Pakliže si uvědomujeme svoji nedokonalost, jsme ochotni přijímat rady a napomenutí, pak jsme také připraveni k růstu a k získávání moudrosti. Autor textu, král Šalomoun, nám v začátku druhé kapitoly probírané knihy Přísloví sděluje, že ti, kdo mají s Bohem vyjasněný vztah, mohou též počítat s tím, že moudrost vejde do jejich srdce. Ukryjme i my Boží příkazy ve svém nitru.

Zveme vás k poslechu výkladu konce první a začátku druhé kapitoly knihy Přísloví. Není to jen sbírka lidových moudrostí, ukazuje nám příběh mladíka, který roste v muže, v moudrého člověka, který má rozhled. Ne nadarmo se tato část nazývá „Pozváním do školy moudrosti“. Tato výzva nás volá k tomu, abychom se stali učedníky, kteří se budou proměňovat ve svém charakteru. Tedy abychom byli těmi, se kterými může Bůh počítat pro své dílo. Pojďme se na cestu věrnosti Hospodinu podívat do textu krále Šalamouna, ponořit se do myšlenek Božího slova, které proměňují život. Nebudete zklamáni.

První kapitola knihy Přísloví od desátého do třicátého třetího verše, rozebírá téma o pokušení mimo domov. Pojem hřích. Smrt za hřích totiž neznamená zánik těla, ale ztrátu Boží přítomnosti. Přesto pokušení bývá veliké, promyšlené a snadno můžeme přijmout normu lidí kolem nás. Šalomoun nás vybízí, ať nechodíme cestou hříchu. Ať se nehoníme za pomyslným cílem, za ziskem, který pouze chystá léčku života. Boží moudrost volá všechny do školy. Učme se podle měřítek Božího slova, abychom mohli pracovat na Božím díle.

Věnujeme se první kapitole knihy Přísloví, pátému až devátému verši. Autor, král Šalomoun, ukazuje, k čemu jsou přísloví dobrá. Těm, kdo budou naslouchat, pomohou k vlastnímu rozvoji. Bůh svůj klenot moudrosti nerozházel po Zemi, ale ukryl ho v Písmu a je na nás, abychom ho studiem odhalili. Učení je cesta, jak se stali mnozí lidé rozumnými. Obohaceni Písmem se můžeme stát moudrými. Zkoumání Písma nás obrátí správným směrem. Kniha Přísloví je postavena na takové formulaci textu, která nám ukazuje, jak si v životě počínat moudře a zároveň vidět kontext s hloupostí. Odlišuje věci důležité od nepodstatných.

Starozákonní kniha Přísloví je sbírkou moudrosti. Obsahuje nejen mnoho užitečných myšlenek, které přináší užitek pro náš osobní život. Buď nás příjemně utvrdí, že děláme věci správně, nebo napomene. Posláním Božího slova je, abychom poznali, jak jednáme. Moudrost, tedy schopnost správně využívat znalosti, je umění, kterou nám tento starozákonní biblický šperk pomůže vidět.

Obracíme se opět do Starého zákona, knihy Přísloví, která nás přenese nás do Šalomounovy moudrosti, jeho rozhledu a schopnosti pozorovat jak věci viditelné, tak věci skryté. Ano, jedná se o knihu, která dokáže vystihnout podstatu, precizně formulovat myšlenky v krátkých výstižných větách. Slova pravdy, která si snadno zapamatujeme, protože vycházejí ze života. Řadíme ji do básnických knih staré hebrejské poezie. Autorem textu je král Šalomoun a kniha Přísloví ukazuje modrost, kterou dostal od Boha.

Nahlédneme do poslední částí listu Efezským. Zamyslíme se nad výzbrojí, kterou křesťan potřebuje k účinnému duchovnímu boji. Aby dokázal obstát tam, k čemu ho Pán Bůh povolává. Apoštol Pavel nám ukazuje na mocnou zbraň - meč ducha, jímž je Boží slovo, na jeho účinnost v případě, že ho známe a umíme používat. Při proměně našeho života je právě tou zbraní, která proniká na rozhraní duše a ducha a rozsuzuje touhy a myšlenky člověka.

Pokračujeme v tématu duchovního boje. Šestá kapitola listu Efezským od 12.do 17. verše odhalí pohled Božího bojovníka. Přináší zprávu, jak se bránit proti nepříteli, abychom vykonali, co máme a zůstali stát. Totiž jedině Boží slovo může přinést jasno a dát nám moudrost do situací, které v životě přicházejí, abychom mohli stát bez otřesů a stresů. Spolehněme se na Boha, neboť jeho dílo je dokonalé.

Z oblasti rodinných vztahů se při studiu listu Efezským přesuneme do oblasti duchovního boje. Vstupujeme do vojenské sféry, o které apoštol Pavel v šesté kapitole listu Efezským mluví jako o vojákovu nepříteli, obraně, trvalém boji Božího dítěte a nabízí tu informace, jak se zachovat na bitevním poli. Jeho slova nás povzbuzují, abychom v sobě pěstovali čisté Boží slovo, které může v pravý čas přinést praktický mnohonásobný užitek. Opřeme se o Boží slovo a moc Ducha svatého. Pojďme zjistit, v jakém boji jsme vlastně zapojeni?

V relaci Světem Bible se chystáme vstoupit na pole jednání muže. Šestá kapitola listu Efezským nám předkládá pokyny o tom, jak mají otcové jednat se svými dětmi. Rodiče se stávají příkladem pro děti a děti rodiče napodobují. Opět se otevírá nesnadné téma výchovy. Budeme sledovat ale i doporučení, která apoštol Pavel zaměřuje na celý dům a všechny, kteří v něm pracují. Hledá správnou míru moudrého přístupu pro vztahy mezi podřízenými a nadřízeným.

V tomto dílu Světem Bible se věnujeme prvním třem veršům závěrečné šesté kapitoly listu Efezským. Apoštol Pavel navazuje na téma manželství a rozvádí ho směrem k dětem. Jak na to, aby vzájemná úcta byla srdečná? Výchova dítěte v sobě zahrnuje nesmírně široký záběr správného vlivu a vedení. Vztahy mezi rodiči a dětmi nebývají jednoduché. Sledujme doporučení Božího řádu, která budují život rodiny a křesťanský domov.

Pořad Světem Bible otevírá 5. kapitolu listu Efezským od 25. do 33. verše a věnuje se oblasti vztahu muže a ženy. Dotýká se tématu dvou opačných pozic – postavení být hlavou a postavení podřízenosti. A že to není snadné, víme mnozí. Ve spojení s proměnou smýšlení podle Božího slova jde o úžasné konkrétní příklady. Oblast lásky, která se v různých manželstvích projevuje podstatnými rozdíly, pokládá apoštol Pavel do obrazu církve.

Manželství jako vztah Krista a církve se představí v textu 5. kapitoly listu Efezským od 22. do 33. verše. Stojí na předpokladu vzájemné podřízenosti a lásky věřících, kteří setrvávají v bázni před Kristem. Pán Ježíš dokonale rozumí člověku. Plně ho chápe a může tedy dávat pokyny a instrukce pro praktický život. Jaké byly původní Boží záměry s církví? Co je to být hlavou? Pojďme se podívat na Kristovu poddanost Otci a současně na jeho lásku k církvi a ponořit se do Božího slova, které je skutečným návodem do reality života.

Co to je – být naplněn Duchem? Jedná se o zkušenost církve s tím, že Bůh je spolehlivým zdrojem našeho potěšení. Bůh chce zachránit každého člověka a otvírá mu jeho vlastní cestu. Dostáváme poklad nového života, který nese ovoce. Abychom co nejlépe odráželi podobu Pána Ježíše Krista. Jaké nástroje máme k dispozici, abychom dosáhli této životní proměny? Tohoto stálého procesu obnovy našeho myšlení?

V textu 5. kapitoly listu Efezským od 5. do 17. verše apoštol Pavel vysvětluje věřícím lidem, aby si dávali dobrý pozor na to, jak žijí. Ukazuje, že Boží dítě nemá mít podíl na neužitečných skutcích tmy. Abychom se nestávali těmi, kteří nemají objektivní hodnocení, a neznají Boží pohled. Bůh totiž vidí podstatu všech věcí a Jeho moudrost je dostupná každému věřícímu člověku.

Dotýkáme se konce 4. a začátku 5. kapitoly listu Efezským. Apoštol Pavel nás vybízí, abychom nezarmucovali Ducha svatého, ale dělali to, co si přeje. Povzbuzuje nás k posvěcenému životu, k životu v lásce. Hořkost produkuje tvrdé jednání vůči druhým. Způsobuje, že vidíme okolí ve špatném světle a prohlubuje propast mezi námi. Jak na to? Jak se přiblížit k pravé duchovní realitě, abychom mohli lépe odmítat hřích zloby a hněvu? Pojďme se nechat vést a podpořit v rozhodnutí k laskavosti, k odpouštění. A změnu života, který máme vědomě opustit a nebrat jako běžný způsob lidského jednání, začněme ve své mysli.