Historiae Ante Portas

V krátkém díle Paucis Verbis se podíváme na užívání drog v antickém Římě. Zaměříme se především na opium a konopí. Možná vás překvapí, že rekreační užívání drog v antickém Římě prakticky neexistovalo. Opium se užívalo především v lékařství jako univerzální všelék a při řešení nespavosti. Při hostinách se pak konzumovala pražená konopná semínka pro povzbuzení apetitu. Řekneme si, kde se drogy daly sehnat, proč to nebyl společenský problém a jak někteří Římané dobrovolně ukončili svůj život předávkováním. Rozebereme tehdejší lékařské poznatky o vlivech drog na lidské vědomí a podíváme se i na existenci závislostí. U toho zmíníme jednoho antického velikána, který velmi pravděpodobně závislý byl. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ● Přidejte se do naší FB skupiny ● Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ● Napište nám na ave@podcast-hap.cz ● Sledujte nás na Instagramu ● Sledujte nás na Facebooku ● Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ● Poslechněte si nás na Youtube ● Kupte nám kafe Ko-fi ● Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu ze zaměříme na legendární legionářskou plátovou zbroj – loricu segmentatu. Řekneme si jaké různé druhy existovaly, z jakých materiálů se vyráběla, čím byla zdobená. Dozvíte se, v čem byla plátová zbroj lepší než celohrudní kyrys a jak si je legionáři opravovali během tažení. Projdeme vývoj vojenského brnění od malých hrudních terčíků až po plnohodnotnou loricu segmentatu. Zamyslíme se nad tím, jestli ji opravdu legionáři používali tak hojně, jak nám zobrazuje Trajánův sloup i Hollywood. A měli všichni legionáři tu samou zbroj? Ukážeme si, že pochodující legie nemusela nutně vypadat jako masa stejně oděných mužů. Opravdu byla lorica tak technologicky pokročilá nebo je to jen v současné době tolik populární kult? Probereme i to, proč se podařilo nalézt jen několik fragmentů a jak k výzkumu funkčnosti brnění přispěla experimentální archeologie. _____________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ● Přidejte se do naší FB skupiny ● Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ● Napište nám na ave@podcast-hap.cz ● Sledujte nás na Instagramu ● Sledujte nás na Facebooku ● Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ● Poslechněte si nás na Youtube ● Kupte nám kafe Ko-fi ● Kupte si náš merch

V dalším krátkém díle Paucis Verbis se povídáme o tajemných erotických žetonech. Dozvíte se, proč se jim neříká mince ačkoli jsou také z bronzu a jsou rozměrově stejné. Představíme si hlavní teorie o jejich užití a řekneme si, proč se jim archeologové ve výzkumu dlouho vyhýbali. Nakonec se zamyslíme nad tím, kolik toho věda ještě neví, ačkoli má nálezy v rukou a co všechno podlehlo zkáze a ztratilo se v čase. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ● Přidejte se do naší FB skupiny ● Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ● Napište nám na ave@podcast-hap.cz ● Sledujte nás na Instagramu ● Sledujte nás na Facebooku ● Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ● Poslechněte si nás na Youtube ● Kupte nám kafe Ko-fi ● Kupte si náš merch

V dalším dlouhém díle si povídáme o tom, jaké bylo vyrůstání a dospívání v antickém Římě. Začneme u novorozeňat. Řekneme si, proč se jim jména dávala až týden po narození a jakým ceremoniálem je pater familias přijal do rodiny nebo naopak odvrhl. Dozvíte se také, co se dělalo s nechtěnými dětmi a jak se to odráželo v divadelních hrách. Rozebereme římská jména i to, proč se pořád opakují stále ta samá. Dozvíte se, že dcery dostávaly všechny to stejné jméno i to, jak je od sebe rozlišovali. V kapitole o mladším školním věku si povídáme o dětských hrách. Asi vás nepřekvapí, že si děti hrály velmi podobně jako dnes. Jen hry na doktory chybí. Důvod si také řekneme. A jak s tím vším souvisí hobbyhorsing? Povídáme si o dětské práci a jak k ní společnost přistupovala. Římané na ni nahlíželi podstatně jinak než my dnes. Rozebereme i školy a vzdělávání. Dozvíte se, kde se vyučovalo, jak dlouho a čemu. Věděli jste, že Římané měli kalkulačky? Podrobnosti v epizodě. V části o pubertě se smějeme vzdorovitosti chlapců a způsobům, jak ji projevovali. Dozvíte se, jak horkokrevnosti adolescentů chytře využívali politici v mocenském boji. Řekneme si, jaké povinnosti na chlapce otcové nakládali a jaké pravomoci v rodině získávali. Věnujeme se i dívkám a jejich přípravě na dospělý život a především svatbu. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu bereme zdánlivě jednoduché téma a rozebereme ho z neobvyklých perspektiv. Komiksová série o nepoddajných galech na první pohled cílí především na dětské čtenáře, nakolik je to však zajímavý materiál i pro dospělé? Bavíme se o počátcích série a o tom, jak moc je poplatná své době. Rozebíráme moderní symboliku, kterou historie znalí čtenáři mohou v příbězích naleznout. Podíváme se na zobrazované kulturní stereotypy a řekneme si k čemu v příbězích slouží. Zaměříme se na římskou propagandu a nastavíme zrcadlo i Asterixově sérii. Nakolik jsou příběhy o Galech také propagandou? A co vlastně propagují? Komiksy rozebereme i z postmoderního úhlu pohledu. Povídáme si o tom, kdo v dějinách dostává slovo, kdo píše příběhy, jak se to v postmoderním světě mění a jak do toho všeho přispívá právě komiks o Asterixovi. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

Ve spolupráci s nakladatelstvím Grada jsme pro vás přichystali soutěž o knihu SPQR: Dějiny antického Říma. Kniha pokrývá tisíc let římské historie a s barvitými detaily odhaluje, jak Řím vyrostl z bezvýznamné osady ve střední Itálii v první globální supervelmoc. Kromě toho vrhá nové světlo na římskou kulturu, od rozvodu vody po demokracii a od otroctví po migraci. Autorka Mary Beardová je profesorkou klasických studií na univerzitě v Cambridgi, členkou Newnham College a redaktorkou magazínu TLS. V odborných kruzích se těší celosvětovému uznání, je členkou Britské akademie i Americké akademie věd a umění. Abyste knihu získali, odpovězte na otázku, kterou zveřejníme 20.1. na našich sociálních sítích. Tam také pište vaší odpověď do komentářů. Odpověď se dozvíte v příštím díle podcastu, který vyjde také 20.1. 1.2. vylosujeme jednoho výherce z odpovědí na Facebooku a jednoho z Instagramu. Více o knize si můžete přečíst zde. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

Pozvání do podcastu přijal Phd. Adam Pažout, který se z velké části podílel na nedávno zveřejněném rozšířeném a doplněném zmapování silniční sítě Římské říše. Pan doktor se ve svém výzkumu zaměřuje na silniční sítě a na to, jak jejich infrastruktura formovala a utvářela každodenní fungování starověkého světa. V rozhovoru jsme si povídali o spojování moderních a klasických archeologických metod, využívání digitálních i papírových map, satelitního snímkování i prostorové analýzy. Vysvětlili jsme si použité metody výzkumu i to, jak je možné, že je nyní známá silniční síť rozšířena více než dvojnásobně. Povídali jsme si o sběru, původu, ověřování a další práce s daty. Dozvěděli jsme se, kde si byli výzkumníci velmi jistí o existenci silnic a kde naopak práci komplikovala moderní infrastruktura. Dotkli jsme se i toho, proč číslo 300 000km silnic pravděpodobně není konečné. Rozebrali jsme složitosti a úskalí práce ve velkém mezinárodním vědeckém týmu, obrovský přínos každého studenta pomáhajícího byť i s jen malou částí zpracování dat a nastínili směřování budoucích výzkumů. Studii si můžete přečíst ⁠zde⁠. Interaktivní mapu silniční sítě si můžete prohlédnout ⁠zde⁠. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky ⁠www.podcast-hap.cz⁠ ●Napište nám na ⁠ave@podcast-hap.cz⁠ ●Sledujte nás na ⁠Instagramu⁠ ●Sledujte nás na ⁠Facebooku⁠ ●Pište nám recenze na ⁠Spotify⁠ a dávejte hvězdičky na ⁠Apple Podcasts⁠ ●Poslechněte si nás na ⁠Youtube⁠ ●Kupte nám kafe ⁠Ko-fi⁠ ●Kupte si náš ⁠merch

Dnes si uvaříme další antické jídlo. Pustíme se do dýně po alexandrijsku. Recept obsahuje mnoho zajímavého koření, nejvíce nás zaujalo cosi, co se jmenuje Čertovo lejno. Provedeme vás receptem, postupem a nakonec přidáme naše postřehy a zhodnotíme, jak se nám dýně povedla. Pokud si chcete dýni také uvařit, budete potřebovat: ● Sůl ● Pepř ● Římský kmín ● Koriandr ● Menší svazek čerstvé máty ● Laser (v orientálních ochodech se prodává pod názvem asafetida, česky čertovo lejno) ● Rybí omáčka – polévková lžíce ● Vinný ocet ● Hrst piniových oříšků (přibližně 40 g) ● Med ● Půl litru dezertního vína ● Datle – menší baleni (cca 150 g) ● Střední dýně (1-1,5 kg) 👉 Recept podle Apicia: Uvař a nech odkapat, narovnej v pekáči a osol. Roztluč pepř, římský kmín, koriandrová semínka, kořen ločidla; přidej mátu, liquamen (rybí omáčku), datle z Jericha, piniové oříšky a rozetři v mortariu. Zjemni směs medem, defrutem (zredukované víno) a olejem, vzniklou směsí zalij tykev. Hotovou tykev opepříme. 👉 Moderní adaptace Nejdřív dýni oloupeme a nakrájíme na menší kostičky, které krátce povaříme ve vroucí vodě a necháme odkapat. V hmoždíři rozdrtíme černý pepř, římský kmín a koriandrová semínka. Do směsi přidáme lžičku rozemleté asafetidy, mátu jemně nasekáme. Datle a piniové oříšky (předem je můžeme krátce osmahnout) najemno nasekáme a spojíme s kořením. Do směsi přidáme ocet, med, rybí omáčku (jen jednu lžíci), předem zredukované víno (vino zredukujeme - odvaříme polovic). Dýně narovnáme do zapékací misky a přelijeme směsí vína a koření. Dáme péct do trouby. Recept jsme převzali z webu Archeologie na dosah _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu rozebereme vztah Římanů a barbarů. Popovídáme si o etymologii slova barbar a kdo všechno byl považován za barbara. Zapátráme po příčinách pocitů nadřazenosti římského obyvatelstva a dozvíte se o několika antických teoriích, které z dnešního pohledu působí velmi úsměvně. Rozebereme provázanost římské kultury s kulturami Germánů, Keltů a Galů. A jak do toho všeho zapadá geografie? Podíváme se i na to, proč barbaři chtěli být Římany a jak se v čase měnilo pojetí toho, kdo je barbar. Věděli jste, že i Římani byli jeden čas barbaři? Řekneme si, jakým stylem se obyvatelé Barbarika začleňovali mezi římské obyvatelstvo, jak probíhala asimilace, jaké byly vojenské a diplomatické vztahy a zmíníme se i o manželských sňatcích mezi Římany a barbary. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

❗ VAROVÁNÍ❗ V tomto díle budeme sprostí a budeme nadávat ––––––––––––––––––––––––––––––––– V krátkém díle se podíváme na to, jak Římané nadávali. Projdeme si základní antické nadávky a řekneme si, jak někoho opravdu pořádně urazit. Dozvíte se, proč Římané nadávky příliš nepsali a jaké dochované nálezy máme. Zmíníme se také dvou básnících, kteří svou kariéru postavili na sprostých básních. Kromě nadávek projdeme i tabulky s kletbami, které Římané nechávali na různých místech doufajíc, že je bohové najdou a vyplní jejich přání. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu se zaměříme na historii latiny jak mluvené, tak i psané. Řekneme si, kde se latinský jazyk objevil, jaký má vztah k jazykům starověkého světa a jak ovlivnil vývoj dalších evropských jazyků. Dozvíte se, proč se neříká římština i to, jak se proměňovala výslovnost během staletí. Povíme si něco k pokusům vědců rekonstruovat starověkou výslovnost a jak se od sebe liší středověká a církevní latina. Rozebereme i psaný zápis jazyka. Řekneme si, co je to monumentální kapitálka a proč ji lidé nepoužívali v běžném životě. Ponoříme se do složitostí psané latiny a ukážeme si, že v tom Římané měli dost složitostí. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V dalším krátkém díle si rozebereme naši oblíbenou toaletní pomůcku xylospongium. Zmínili jsme se o ní už dříve, ale mezitím se objevily nové poznatky. Jsme podcast, který jde s dobou a nebojí se přiznat předchozí omyly. K čemu tedy slavná houba na tyči sloužila? Byl to nástroj k očištění po vykonání potřeby nebo snad sloužila k něčemu jinému? A jak to probíhalo na veřejných záchodcích? K dobru přihodíme i historku o velmi neotřelém a netradičním použití xylospongia. To ale opravdu nedoporučujeme. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

Dnes si rozebereme divadlo v antickém Římě. To znamená, že musíme začít historickým exkurzem do Řecka. Stejně jako mnoho jiných věcí, i divadlo Římané od Řeků převzali. Přemyšleli jste někdy, z čeho a jak se divadlo vyvinulo? To se dozvíte v podcastu a pak vás už nepřekvapí, proč v divadelních hrách vystupovali jen muži. Od Řecka se nicméně neodpoutáme. Naopak si porovnáme rozdílné přístupy v tvorbě, kulturním začlenění, oblíbených žánrech i zacházení s herci. Rozbijeme i několik mýtů o vznešených řecích, kteří chodí zachmuření do divadla sledovat tragédie. Zjistíte, že v některých ohledech byli stejně prostopášní a sexuálně explicitní jako Římané. Proč se Římané nezajímali o tragédie a hry o Římanech? Jak je možné, že herci v Římě byli za špatné výkony biti? Jakou roli měl v řeckých hrách pěvecký sbor? To a mnoho dalšího se dozvíte v epizodě podcastu. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V krátkém díle Paucis Verbis si v několika slovech rozebereme původ trdelníku. Možná jste někdy slyšeli, že pochází z Maďarska. Je to ale opravdu pravá země původu? Jsme podcast o antickém Římu a to už dává tušit, že historie těsta na tyči bude trochu delší a složitější, než se může na první pohled zdát. Řekneme si, kde se trdelník poprvé objevil, jak se rozšířil po Evropě a jaké mýty ho opřádají. Dozvíte se také, jak je to s tou staropražskou tradičností. Až si ho půjdete dát na vánoční trhy, vzpomeňte si na Římany a připijte Bakchovi svařákem na zdraví. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu si popovídáme o spiritualitě antických Římanů. Probereme jaký měli vztah k bohům a duchovnu, jak bohy uctívali, jaké rituály dodržovali. Řekneme si, jací kněží v Římě existovali a co měli na starosti. Proč některým kněžím lidé moc nevěřili a jiné považovali za podvodníky? Popovídáme si o stylech věštění a z čeho kněží dokázali číst znamení. Rozebereme si typický rituál a probereme přísná pravidla, která ho doprovázela. Dozvíte se i jak se dalo věštění znamení zfalšovat, pokud bylo zapotřebí dosáhnout jednoho konkrétního výsledku. Zjistíte, že Římané neoddělovali náboženský a světský život i to, jak si státní správa dokázala vytvořit monopol na náboženství. Dostaneme se i k tématu ateismu v antickém Římě. A jak do toho všeho zapadá katolický papež? _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V tomto díle se přeneseme na festival Germania Subacta, který proběhl poslední srpnový víkend v Mušově. Zprostředkujeme vám atmosféru, která na festivalu vládla. Přiblížíme vám program, který byl nabitý od rána do večera. Diváci mohli shlédnout zápasy gladiátorů, vystoupení jezdecké kavalérie, děti se utkaly v bitvě a hned po nich i Římané a Germáni. Mimo to v hutnické dílně probíhala tavba kovů a v germánské vesničce jste se mohli dozvědět o tkaní látek, barvení, výrobě skla a keramických nádob. A to nebylo všechno. Kromě našich postřehů a komentářů přidáme i rozhovory s odborníky. S doktorkou Čisťakovou jsme si povídali o germánských obětinách, s Matějem Kmoškem o tavbě kovů, s lanistou gladiátorské školy Ars Gladiatorum o sportovním zápolení a s paní šperkařkou o ruční výrobě náhrdelníků. Moc nás potěšilo, že jste se za námi stavili a pozdravili nás. Bylo to velmi milé a nabilo nás to energií. Poslechněte si díl i přesto, že jste na festivalu byli. Můžeme zaručit, že se dozvíte něco nového a třeba vám něco z programu uteklo. Pokud jste se na festival nedostali, věříme, že vás reportáž naláká na příští rok. Těšíme se, že se tam potkáme. Za možnost natáčet děkujeme Archeologickému ústavu ČR Brno. Reportáž by nevznikla bez vás, našich fanoušků, kteří nám kupujete virtuální kafe. Polní mikrofony jsme pořídili právě z vašich příspěvků. Děkujeme a moc si toho vážíme. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

Otevíráme pátou sezonu! V tomto díle se zaměříme na zdánlivě jednoduché téma. Podíváme se na akvadukty. Při poslechu zjistíte, proč je Dionysius z Halikarnassu označil za třetí nejúžasnější stavby říše. Možná vám ze začátku přijde, že to není nic složitého. Voda jednoduše teče gravitací z kopce a na konci ji lidé zužitkují. Ukážeme vám, že to tak prosté není. Jaký sklon akvadukty měly? Kudy vedly? Jak byly dlouhé? Jak je specialisté stavěli a jaké k tomu měli zařízení? Jak je možné, že voda tekla i do kopce? Zboříme i několik mýtů a dětských představ o sjíždění akvaduktu na kajaku a mostech dlouhých několik kilometrů. Dozvíte se, proč se Římané nebáli používat olověné trubky, ačkoli věděli o škodlivosti olova; kdo akvadukty financoval a kdo mohl vodu používat. Řekneme si, kolik čerstvé vody bylo do města Řím akvadukty přiváděno, jak se ji lidé snažili ukrást i to jak proti krádežím státní aparát bojoval. Naše povídání zakončíme tipy na výlet. Poradíme vám, kam vyrazit, pokud byste chtěli akvadukty vidět na vlastní oči a zažít jejich monumentalitu. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V bonusovém prázdninovém díle si povídáme s ředitelem Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, panem doktorem Balázsem Komoróczym, o srpnové akci Germania Subacta. Festival se uskuteční 29.–30. 8. 2025. V první polovině rozhovoru si povídáme o archeologickém nalezišti v Mušově. Dozvíte se, jak vypadal tehdejší římský tábor, proč si Římané zvolili lokalitu netypicky na kopci i to, jaké byly vztahy mezi Římany a místním germánským obyvatelstvem. Ve druhé polovině se věnujeme víkendovému festivalu Germania Subacta. Dozvíte se, jak největší římská akce u nás vznikla, jaká myšlenka se za celou akcí skrývá a co by si návštěvníci měli odnést. Povídáme si o aktivitách pro děti, o nápadech do dalších let i o edukativním aspektu celé akce. Zjistíme také, proč rekonstruované bitvy nemají pokaždé jasného vítěze. Závěrem nám pan ředitel prozradí své nejoblíbenější období římských dějin i to, která římská postava je podle něj nedoceněná. Návštěvnické centrum v Mušově naleznete na adrese ⁠https://www.branadorimskerise.cz⁠. Pokud na festival zavítáte, budete mít možnost se setkat i s námi — bude to první fanouškovské setkání, a stylově v malém Římě. Těšíme se na vás! Omlouváme se za zhoršenou kvalitu zvuku. Byla to pro nás první zkušenost s nahráváním online rozhovoru a na příště už víme, co zlepšit a na co si dát pozor. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

V tomto díle podcastu se podíváme na něco, co hýbe lidstvem už odnepaměti. Rozebereme, jak fungovaly peníze v antickém Římě. Z čeho byly vlastně mince vyráběné? Kdo za ražbu zodpovídal? Všichni známe sestercius, ale jaké další mince Římané používali? A proč sestercius nebyla nejpopulárnější mince? Kdo si jako první nechal na minci vyrazit vlastní portrét a proč se to nesetkalo u obyvatel s pochopením? A proč má zase Asterix a Obelix pravdu? Co se dělo se starými mincemi při nástupu nového císaře? Stáhly se z oběhu nebo jsem za víno v taberně platil jedním Neronem a dvěma Hadriany? Vysvětlíme si, jak fungoval obchod s jinými kulturami. Bylo možné ve městě Řím platit římskými i punskými mincemi najednou? Dozvíte se, že některé věci se zkrátka nemění. Řeč je o směně měn a směnárnících. Vcelku nepřekvapivě to bylo pochybné zaměstnání už před dvěma milénii. Řekneme si, proč být bankéřem mohlo být docela riskantní povolání. A jak do toho všeho zapadá egyptský král Ptolemaios XII.? A na paškál si vezmeme i lichváře. Jaká byla úroková sazba u půjček? A jaký úrok dostávali obyvatelé provincií? Znali Římané inflaci? A řešili to vůbec? Řekneme si také , jakým způsobem přispěl Domitianus k návratu směného obchodu. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch

Před závěrečným dílem čtvrté sezony malinko vybočujeme z pravidelného vydávání dílů. Mezi dva díly jsme se rozhodli vklínit krátké oznámení velkých zpráv. Předně děkujeme všem podporovatelům za příspěvky a virtuální kafe. Nesmírně si toho vážíme. Umožnilo nám to rozvíjet podcast a přinášet vám kvalitnější díly. V probíhající anketě o podcast roku vás stejně jako všichni ostatní prosíme o hlasy. Už je vás mnoho stovek, vpravdě několik tisíc a vaše hlasy by nás mohly vystřelit na pěkné místo v žebříčku. Nastíníme i plány epizod podcastu na léto. Můžete se těšit například na rozhovor s ředitelem Archeologického ústavu AV ČR v Brně, panem doktorem Komoróczym, o sprnové Germanii Subactě, na kterou vás srdečně zveme a kde budeme také přítomni. A v neposlední řadě představíme nový web a e-shop. Chcete-li se vybavit předměty s naším logem, zamiřte na odkaz níže. Děkujeme za podporu. Uvidíme se v srpnu v Mušově. _______________________________________________________________ Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům. ●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz ●Napište nám na ave@podcast-hap.cz ●Sledujte nás na Instagramu ●Sledujte nás na Facebooku ●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts ●Poslechněte si nás na Youtube ●Kupte nám kafe Ko-fi ●Kupte si náš merch