Tydenik Respekt

Zeitgeist #17 s Dominikou Perlínovou a Tomášem Lindnerem o klesající porodnosti, přičinách, receptech na změnu i o dopadech demografické změny. Není to tak dávno, co svět vážně řešil dnes již z části vyvrácené obavy z "populační bomby", jak překotné rozrůstání lidstva v označili američtí biologové Paul Ehrlich a Anne Ehrlich ve stejnojmenné populární knize z roku 1968. Dnes na Zemi žije přes 8,3 miliard lidí a jejich počet nadále poroste. Zároveň ovšem v příštích padesáti letech pravděpodobně dosáhne svého maxima. Přibývá totiž zemí, kde se rychle propadá porodnost navzdory snahám států tento trend zvrátit. Několik let v řadě klesá také v Česku, kde se loni podle demografů narodilo nejméně dětí za 240 let. Z jakých důvodů mají rodiče v mnoha zemích světa méně dětí než dřív? Co to znamená ve vybraných státech? Jaké recepty se nabízejí podle evropských demografů ve snaze zýšit počet dětí? A jaké velké změny čekat s ohledem na demografické rozdíly mezi zeměmi? Nejen o tom debatují v podcastu Zeitgeist Dominika Perlínová a Tomáš Lindner. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme k tématu také články: Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutí Ján Markoš: Neexistuje příliš dobrých důvodů pro to mít děti Nech si zmrazit vajíčka a počkej na toho pravého (podcast Ženy XYZ) Opravdová zábava začíná, když mají děti nad rodiči početní přesilu

Výtah Respektu: Vláda ANO, SPD a Motoristů tento týden jednomyslně schválila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude pokračovat i v květnu. Opatření, ke kterým kabinet přistoupil po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, po kterém vzrostly obavy z výrazného růstu cen paliv, vysvětluje akceschopností a šetřením. Jak ale v úterní epizodě vysvětluje Filip Zelenka, ve skutečnosti jde spíš o psychologický efekt. Zároveň ale vyvrací ostrou kritiku, podle které vláda svými kroky výrazně zasahuje do trhu. Dělo se tak podle něj totiž i za minulého kabinetu. Jaká opatření tedy platí a co se od příštího měsíce změní? A jak se s věcí vypořádaly ostatní evropské státy? Moderuje Zuzana Machálková.

S Martinem Uhlířem o poučení z největší jaderné havárie a smrtící radiaci ukryté v sarkofágu „Nedlouho po půlnoci reaktor tlakem páry vybuchl – nadzvedl a odsunul dva tisíce tun těžký železobetonový svrchní kryt a změnil se v sopku chrlící k nočnímu nebi kusy betonu, hořící úlomky grafitu a žhnoucí uranové palivo. Zároveň z nitra jaderné pece začaly do ovzduší unikat aerosoly obsahující ty nejradioaktivnější izotopy,“ popisuje v článku Martin Uhlíř havárii jaderného reaktoru. Co byla hlavní příčina? Jaké nezodpovězené otázky zůstávají i po 40 letech? A jak vzpomíná na dobové shánění informací o havárii v Československu 80. let? Nejen na to odpovídá v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme také celý článek: Hlavně nepanikařte. Proč před čtyřiceti lety explodoval Černobyl a jaké je poučení z největší jaderné havárie https://www.respekt.cz/zahranici/hlavne-nepanikarte-proc-pred-ctyriceti-lety-explodoval-cernobyl-a-jake-je-pouceni-z-nejvetsi-jaderne-havarie

Čtení s Respektem v Knihovně Václava Havla s Tomášem Halíkem, Vojtěchem Sedláčkem, Václavem Sokolem a Marií Pětovou o životě a díle univerzitního profesora, programátora, vyučeného zlatníka, chartisty i politika, který se málem stal prezidentem. Jan Sokol (18. 4. 1936 - 16. 2. 2021) byl výraznou ale přitom velice skromnou a uměřenou osobností vyčnívající z české polistopadové společnosti, která se těšila velké autoritě napříč různými proudy. Za svůj dlouhý a vrstevnatý život byl opravdu mnohým a vystřídal řadu povolání a rolí. Mimo jiné byl filosofem, učitelem, překladatelem, matematikem, programátorem, vyučeným zlatníkem, univerzitním profesorem, děkanem, jedním z prvních chartistů, poslancem, ministrem školství, kandidátem na prezidenta, ale také manželem Františky Patočkové, otcem tří dětí, dědečkem nebo wikipedistou, publicistou, autorem desítek knih a v neposlední řadě křesťanským intelektuálem, který se podílel na ekumenickém překladu Bible a občas pronášel zamyšlení během nedělní bohoslužby v kostele sv. Markéty na Břevnově. „Svět, ve kterém žijeme, život každého z nás a všechno, na čem nám v tomto životě nejvíc záleží – štěstí, zdraví, láska, děti, přátelství – nic z toho nemáme v rukou, nic z toho si nemůžeme ani koupit, ani zasloužit, ani vydělat. Všechno je dar.“ To Jan Sokol často připomínal. A vděčnost za tento dar provázená důvěrou a nadějí stály v základech jeho bohatého a naplněného života. Čeho si na něm nejvíc vážili jeho blízcí? Co vyzdvihují z jeho myšlenkového díla a co chystá vznikající Knihovna Jana Sokola? Nejen o tom debatovali jeho bratr a výtvarník Václav Sokol, katolický kněz a sociolog Tomáš Halík, podnikatel a programárot Vojtěch Sedláček a filosofka Marie Pětová. Večerem provázel Štěpán Sedláček.

Dělníci kultury #51 mimo jiné o Hurvínkových kulatinách, nové desce rappera Edúv Syn Levý král nebo iniciativě No Music for Genocide vyzývající k bojkotu Eurovize. V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: finále seriálu M.R.D. Saint Louis (HBO) Hurvínkovy 100. narozeniny novou desku rappera Edúv Syn Levý král přílohu Respektu k festivalu Svět knihy nové lanové vozy produktové designérky Anny Marešové prezidentství Donalda Trumpa jako svého druhu reality show iniciativu No Music for Genocide vyzývající k bojkotu Eurovize filmovou politiku ministra kultury Oty Klempíře 5. ročník festivalu Open Studios Ostrava spojení hollywoodských studií Warner Bros. a Paramount Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #57: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou Vláda Andreje Babiše za první měsíce své vlády ukázala, že v řadě případů drží kontinuitu v zahraniční politice. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka jel jako první na Ukrajinu, navštívil také Izrael, Maroko nebo Saudskou Arábii. Premiér Andrej Babiš na druhou stranu navzdory ztrátě spojence v osobě Viktora Orbána navázal vztahy se všemi důležitými evropskými politiky jako jsou italská premiérka, německý kancléř nebo francouzský prezident. Kam bude Babiš a Macinka dále směřovat zahraniční politiku Česka? A jak vnímat vládní kritiku předsedy Senátu Miloše Vystrčila za jeho plánovanou cestu na Tchaj-wan? O tom se v novém dílu podcastu bavili Kristýna Jelínková, Ondřej Kundra a Filip Zelenka.

Československý podcast: Vládní politici z ANO, SPD a Motoristů pokračují ve snahách o změnu fungování a financování veřejnoprávních médií. Čelí však tlaku zaměstnanců a zaměstnankyň, ale také studentů, kteří v týdnu uspořádali pochod na podporu ČT a ČRo. Jsou takové snahy o jejich zachování dostatečné? Čelí tuzemská média "orbánizaci" médií? Co by pro slovenskou televizi Markíza znamenalo, kdyby ji koupil nejbohatší Čech Michal Strnad? A mají po vítězství Tisza naději maďarská veřejnoprávní média? Nejen o tom debatují v další epizodě šéfredaktor Respektu Erik Tabery a šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Opoziční Starostové na čtvrteční odpoledne svolali ve sněmovně jednání generálních ředitelů ČT a ČRo se zástupci stran. Hynek Chudárek a René Zavoral už se ale v týdnu sešli s vládními politiky, se kterými jednali o chystaných změnách ve veřejnoprávních médiích, které počítají mimo jiné se zrušením poplatků a převedením financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Proti tomu se postavily i odbory obou médií a studenti napříč Českem, kteří ve středu uspořádali pochod na podporu ČT a ČRo. Jak televizi podkopává přímo její ředitel? Co požadují odboráři i pracovníci veřejnoprávních médií? A kdy by ke změnám v nich mohlo dojít? Ve čtvrteční epizodě shrnuje František Trojan.

Proč nejsou v Česku veřejné politiky přizpůsobeny slaďování rodinného a pracovního života? Jak důležitá je práce Evropského soudu pro lidská práva a je ohrožena v Česku svoboda slova? A z čeho má soudkyně Kateřina Šimáčková radost?

S politologem Vratislavem Havlíkem o tom, jak změny v Budapešti promění Evropu a proč Péter Magyar nesmí zklamat. Co přivodilo politický pád Viktora Orbána? Jak změní režim v Maďarsku Peter Magyar? A co Orbánův odchod ze scény může znamenat pro jeho spojence a další evropské státy? Nejen na to odpovídal v Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity. Diskusi moderoval Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Zatímco v podstatě celý svět čeká, co bude další nečekaný a mnohdy nepochopitelný krok Donalda Trumpa a jak to ovlivní nejen bezpečnost, ale i ekonomiku, jeho administrativa může pokračovat s výstavbou části tanečního sálu Bílého domu za v přepočtu 8,5 miliardy korun. Tento týden o tom rozhodl odvolací soud, který tím pozastavil rozhodnutí jiného soudu. Přestože Trump tvrdí, že přestavba je důležitá právě i z bezpečnostních důvodů, kritici namítají, že k tomu není potřeba taneční sál. Souvisí to tedy s pompézními oslavami 250. výročí vzniku Spojených států, které šéf Bílého domu označil za nejvelkolepější v historii USA? Jaké události k tomu proběhnou a kdo je zaplatí? A co na to běžní Američané a Američanky, jejichž ekonomická situace se zhoršuje? I o tom mluví Dominika Perlínová ve středeční epizodě.

Ženy XYZ #41: Rozsáhlá investigace CNN navazující na zjištění německých novinářek odhalila pornostránku, kde muži sdíleli s ostatními uživateli videa, na nichž znásilňují své omámené partnerky. V kanále na komunikační síti Telegram si pak sdíleli rady, jak své ženy uspat a následně znásilnit tak, aby si nic nepamatovaly. Po případu Gisèle Pelicot se tak jedná o další doklad toho, že znásilnění v partnerském vztahu za pomoci drog není tak neobvyklým činem, jak by se mohlo zdát. Redaktorky Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová diskutovaly o tom, proč tyto praktiky v online prostředí tolik bují a jak je možné, že k nim dochází právě v partnerských vztazích, které mají být založené na důvěře.

Zeitgeist #15 s filmovou kritičkou Jindřiškou Bláhovou o pokračování The Apprentice v Bílém domě, wrestlingu, stírání hranic mezi skutečností a televizí, Reaganovi i slavných fiktivních prezidentech a prezidentkách USA. V květnu 2004 odvysílala americká televize NBC poslední epizodu veleúspěšného seriálu Přátelé. Ve stejném roce také spustila populární reality show The Apprentice s ústřední postavou superboháče Donalda Trumpa, která se také odehrávala v New Yorku. V jistých obměnách její americká verze běžela až do roku 2017. A s jistou nadsázkou lze tvrdit, že pokračuje dodnes, jen se přesunula z byznysového prostředí do politiky a posléze Bílého domu. „Donald Trump je perverzně zábavná figura. Stal se jedinou monokulturou ve světě, kde monokultura přestala existovat. Už nesledujeme seriály jako Přátelé nebo M*A*S*H, které západní společnost spojovaly podobně jako třeba Madonna nebo Michael Jackson. Ale ať chceme nebo nechceme, tak víme co dělá Donald Trump. Všichni sledujeme jeho šou a jsme tak trochu jako učňové v The Apprentice. Stali jsme se součástí reality, kterou on vytváří a jejíž součástí být nechceme,“ popisuje Jindřiška Bláhová. Jaké únikové cesty se nabízejí? Jaké mechanismy a postupy využívané v reality TV nebo wrestlingu přenesl Donald Trump do americké politiky? Jakým typem herce je z pohledu filmové kritičky? V čem podstatném se liší od jiného herce v prezidentském úřadě - Ronalda Reagana? A jaká televizní či filmová ztvárnění amerických prezidentů byste neměli opomenout? Nejen to se dozvíte v novém podcastu Zeitgeist. Filmové kritičky Jindřišky Bláhové se ptal Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Bulhaři a Bulharky měli v neděli další volby, ve kterých jednoznačně zvítězilo Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, které získalo nějakých 44 procent. Rozdíl od druhé a třetí příčky byl přitom velmi výrazný, uskupení dostala od voličů kolem 13 procent. Pro zemi šlo každopádně o osmé volby za posledních pět let. Výsledky by podle Reuters mohly ukončit období politické nestability. Kam si ale euroskeptického Radeva zařadit v zahraniční politice? Je namístě, když se o něm mluví jako o proruském nebo jako o bulharském Orbánovi? Co od něj může čekat EU a co výsledky voleb znamenají pro Ukrajinu? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

Debaty Respektu: Jsou smartphony ve školách rušivým elementem, šikovnou pomůckou ve výuce nebo nezbytnou součástí každodenního života, které se zkrátka nelze vyhnout? České zákony školám nijak nepředepisují, jaká pravidla pro využívání mobilů mají svým žákům nastavit. Bylo by nejlepší telefony na půdě školy plošně zakázat? Na pražské Základní škole Solidarita funguje už šest let trojstranná dohoda mezi žáky, rodiči a vedením. Její součástí jsou například zóny bez mobilu. Ředitelka Karin Marques však pomalu dochází k tomu, že jasně vymezené hranice přestávají stačit a plošný zákaz vydaný ministerstvem by možná fungoval lépe. To, že je Česko jednou z mála evropských zemí, kde jednotná regulace mobilů ve školách chybí, kritizuje i ředitel Jednoho světa na školách Karel Strachota. O tématu hosté debatovali v Knihovně Václava Havla. Moderuje Markéta Plíhalová

Výtah Respektu: Premiér Andrej Babiš v neděli na svém Instagramu zveřejnil video, kde uvedl mimo jiné to, že předseda Senátu Miloš Vystrčil nepoletí na Tchaj-wan vládním speciálem. Vysvětlil to nejen finanční stránkou, ale také tím, že současná vláda chce dělat politiku pragmatickou, nikoliv hodnotovou. Jak ale v úterní epizodě vysvětluje Kristýna Jelínková, náklady na vládní speciál rozhodně nejsou hlavním důvodem. Babiš chce totiž - vládním speciálem - letět do Číny. Pokud by předseda horní komory Tchaj-wan znovu navštívil, Peking by to mohlo rozhořčit, a tak si ho chce premiér naklonit. Je ale Čína pragmatickým partnerem, nebo bezpečnostním rizikem? Co má Česko ze spolupráce s Tchaj-wanem? A má současná vláda ve spolupráci s různými režimy nějakou červenou linii? Moderuje Zuzana Machálková.

V 50. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na: střet ministerstva kultury s odbornými dotačními komisemi a veřejnoprávními médii reality show Královny Brna (Oneplay) knihy Práce na hovno antropologa Davida Graebera (Malvern) a Famesick: A memoir režisérky a scenáristky Leny Dunham (Random House) seriál Deadloch (Amazon Prime) film Fracoise Ozona Cizinec album Kammerkonzert producenta Squarepushera výstavu sochaře Ondřeje Navrátila Platonická láska v pardubické Galerii Art Space NOV skupinovou výstavu Freeze Frame v pražské Bold Gallery Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #56: Sněmovna má za sebou další mimořádnou schůzi svolanou. K čemu byla? Dokonce i někteří poslanci opozičního tábora tvrdí, že neví. Na příště ale už zatím chabou strategii budou muset vyladit. Kabinet představil plán na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a opozice slibuje tvrdý boj při zastávání se veřejnoprávních médií. Bude jim k tomu ale stačit dosavadní často chabá strategie? A kdo bude držet prapor? O tom si povídají František Trojan, Filip Zelenka a Kristýna Jelínková v nové epizodě.

Výtah Respektu: „Kuba čelí naprosto bezprecedentnímu kolapsu základních služeb. Je to nejhorší situace v historii ostrova. Je tam obrovský nedostatek potravin i vody, kvůli chybějící naftě kolabuje distribuce potravin, kolabuje zemědělství a v troskách je také zdravotnictví," vysvětluje ve čtvrteční epizodě Dominika Perlínová. Situace, která je na Kubě kvůli tamnímu režimu katastrofální dlouhodobě, se zhoršuje od začátku letošního roku, a to po invazi USA ve Venezuele. Americký prezident Donald Trump se nechal několikrát slyšet, že až skončí válka s Íránem, bude to právě Kuba, kterou Spojené státy převezmou. Uvedl, že ono převzetí může být mírové i nemírové. Jaká je šance, že to USA skutečně udělají? Co by to pro Kubánce a Kubánky znamenalo? Co současný režim drží v kolabující zemi u moci? A mohl by jeho pád přijít i zevnitř?

V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové mluví 19letý vědec Václav Verner o své největší vášni – chemii. Fascinuje ho základní výzkum, protože podle něj stále rozšiřuje lidské poznání a výsledky, které produkuje, mohou jednoho dne vést k vývoji nových léků. Je držitelem ceny Neuron Rising Star 2025 a mnoha medailí z domácích i mezinárodních chemických Olympiád. Po maturitě nastoupil hned do druhého ročníku VŠCHT a zároveň již tři roky pracuje v ÚOCHB. Proč je důležitá popularizace vědy? Nejsou výzkumníci příliš uzavřeni ve svých laboratořích? Dá se spolehnout na AI, když navrhuje různé modifikace molekul? A jaké má zázemí v rodině? —— Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt • YouTube: https://www.youtube.com/respekt • Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574