Ptam se ja

Opoziční lidovci se pokouší o restart. S novým lídrem i vizuálním stylem by tradičně konzervativní strana chtěla udělat „tlustou černou čáru“ za chybami z minulosti. Jak chce Jan Grolich z lidovců udělat nejsilnější opoziční sílu? Hostem Ptám se já byl nový předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich. Populární jihomoravský hejtman, jednačtyřicetiletý Jan Grolich, který v čele lidovců po dvou letech střídá Marka Výborného, chce stranu víc přiblížit voličům. KDU-ČSL by měla dodat opozici novou energii a styl komunikace, což ale podle Grolicha neznamená opustit tradiční hodnoty. Do vedení si lidovci v pátek na sjezdu v Ostravě zvolili také poslance Benjamina Činčilu, který je nyní prvním místopředsedou. Dalším řadovým místopředsedou se stal poslanec František Talíř, uspěli i dosavadní místopředsedové a poslanci Monika Brzesková a Václav Pláteník. Preference lidovců se dlouhodobě pohybují pod pěti procenty potřebnými pro vstup do Sněmovny. Strana má poslance díky tomu, že v loňských sněmovních volbách kandidovala v koalici Spolu. Podle Grolicha, který o své straně začal mluvit jako o „nových lidovcích“ a přizpůsobil tomu i celý vizuál, je potřeba se teď odpoutat od minulosti. A udělat tlustou čáru za moralizováním a poučováním lidí, jak mají žít, i za nízkými ambicemi, které lidovce řadí do role menších partnerů. Jaká rizika jsou na cestě lidovců k úspěchu? A jak se zbavit nálepky strany, která jde za funkce s každým? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na debatě ve Sněmovně prohlásil, že poslanec a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek říká nesmysly o životním prostředí. Vzápětí přišel analytik Martin Abel o práci. Co se děje v rezortu životního prostředí? Hostem Ptám se já byl právník Martin Abel, dnes už bývalý analytik Výzkumného ústavu pro krajinu, který spadá pod Ministerstvo životního prostředí. Ústav rozvázal smlouvu s analytikem Martinem Abelem poté, co se v diskuzi v Poslanecké sněmovně na začátku dubna názorově střetl s vládním zmocněncem pro klima a Green Deal Filipem Turkem (Motoristé). V debatě Abel reagoval na Turkovy výroky o větrných elektrárnách a akceleračních zónách a vyčetl mu, že dlouhodobě opakuje nesmysly a nedokáže se obklopit skutečnými odborníky. „Už když jsem to říkal, tak jsem si v hlavě povídal: ‚Tohle je asi můj konec, tohle je mstivý člověk, který to nenechá jen tak.‘ Ale měl jsem potřebu to říct. A myslel jsem, že nemluvím jenom za sebe, ale že mluvím za další lidi v té místnosti. A nejenom v ní,“ řekl v Ptám se já Martin Abel, který pracoval na Výzkumném ústavu pro krajinu právě na přípravě akceleračních zón, tedy oblastí určených k urychlené výstavbě větrných a solárních elektráren. „Lhaní dnes v politice podle mě tolerujeme příliš snadno,“ prohlásil analytik. A dodal, že od debaty ve Sněmovně už se s ním nikdo z vedení ministerstva nebavil. „Já jsem přitom velmi otevřený dialogu, ale ta komunikace je spíše přes média. Myslím si, že je to trošku srabácké z jejich strany, protože se možná bojí, že by v diskuzi se mnou asi neuspěli.“ „Myslím, že bych se s Filipem Turkem nakonec i domluvil na různých věcech. Na mě vlastně působil jako docela chytrý chlap, zjevně schopný politik, který i slyší na racionální argumenty. Jenom se dostal do této pozice, ve které spíš jede nějaké ideologické věci. Které nevím, komu slouží, ale lidem určitě ne.“ Jaké největší nesmysly Filip Turek říká? Jak rezortu životního prostředí vládnou Motoristé? A jak je to s výstavbou větrných elektráren v Česku? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zaměstnanci ČT a ČRo vyhlásili stávkovou pohotovost. Bojí se, že vláda plánovanými změnami financování ohrozí jejich nezávislost a schopnost plnit zákonné povinnost. Porušily by takové změny evropské nařízení o svobodě médií? Hostem Ptám se já je bývalá eurokomisařka Věra Jourová. Odbory a pracovníci České televize, Českého rozhlasu a iniciativa Veřejnoprávně ve středu vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu zákonu o médiích veřejné služby. Ten mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Podle nich by návrh vedl k rozkolísání rozpočtu a hromadnému propouštění a média by nemohla naplňovat poslání. Podle ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) ale vládní předloha garantuje pokračování nezávislosti televize i rozhlasu, odboráři podle něj mohou vznést návrhy na další garance v připomínkovém řízení. Opoziční strany stávkovou pohotovost v ČT a ČRo vyjádřili podporu, někteří z jejich politiků se účastnili i středeční studentské akce na odporu veřejnoprávních médií v Praze. Protest proti zákonu vyjádřili také studenti v dalších městech. Kvůli vládnímu návrhu zákona vznikne podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pracovní skupina za účasti jeho i odborníků. Pracovat má začít po 15. květnu, kdy skončí meziresortní připomínkové řízení. Babiš to řekl po středeční schůzce s generální ředitelem televize Hynkem Chudárkem. „Komise určitě bude posuzovat ten zákon, který bude schválen. Bude podroben právní analýze a bude to v podstatě porovnání finanční situace veřejnoprávních médií po schválení toho zákona. A to, jestli je finanční situace v souladu s tím, co říká evropské nařízení, že musí být financování předvídatelné, udržitelné, dostatečně v předstihu se musí vědět, kolik tam bude. A musí být dostatečné, aby se mohla dělat kvalitní veřejná služba,“ uvedla v Ptám se já bývalá eurokomisařka Věra Jourová. V rozhovoru také komentovala další kroky Babišova kabinetu a ostrou rétoriku vládních stran. „Vyjádření (Filipa Turka), že je potřeba deratizovat a mluvit přitom o lidech, ať už jsou to úředníci nebo někdo jiný, to samozřejmě připomíná nacistickou rétoriku. Já si nemůžu pomoct. Ale tohle je naprosto za čárou,“ řekla Jourová. „Pan premiér Babiš dělá chybu v tom, že podceňuje efekt, který to má i vůči němu. Říká: ‚Oni (SPD a Motoristé) mluví ke svým voličům.‘ Není to pravda. To jsou lidé, kteří dnes mluví za vládu České republiky a on je šéfem vlády České republik. A proto si myslím, že dělá chybu, že by se měl od toho distancovat. Jak já si ho pamatuji, tak tyhle věci mu nebyly blízké. Mně se jevilo, že pro něj útoky a ponižování lidí taky byly za čárou,“ dodala. Co čeká tuzemská veřejnoprávní média? Jakou cestou se po volbách vydá Maďarsko? A kam nás dovede bezhodnotová zahraniční politika Andreje Babiše? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opozice se chystá na velkou bitvu o veřejnoprávní média. ODS si vzala jejich záchranu za klíčové téma, TOP 09 si chystá spacáky, podobně jsou na tom i další nevládní strany. Hlasy na jejich záchranu ale nemají. Co ODS chystá? Hostem Ptám se já byl předseda ODS Martin Kupka. Opoziční strany vyčítají koaličnímu kabinetu Andreje Babiše (ANO) chaotické a nepromyšlené vládnutí. Chaos se podle lídra ODS Martina Kupky projevuje ve všech oblastech, včetně připravované změny financování veřejnoprávních médií. Vláda navrhuje od příštího roku převést financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) z poplatků na státní rozpočet. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, médiím pro rok 2027 ubírá 1,4 miliardy korun. Zrušení poplatků by navíc měla předcházet úprava, podle níž by od platby byli ještě letos osvobozeni například senioři nad 75 let. Kupka vyzval vládu, aby od záměru nahradit příjmy ČT a ČRo z poplatků omezeným financováním ze státního rozpočtu odstoupila. Kabinet tím chce podle něj „zabít nezávislá veřejnoprávní média v Česku, vyhladovět je, nechat je vykrvácet“. Podobně se vyjádřili i opoziční Starostové, TOP 09 a Piráti. Do debaty vstoupil i bývalý premiér a bývalý šéf občanských demokratů Petr Fiala, který před kroky Babišovy vlády pravidelně na sítích varuje pomocí videí vytvořených umělou inteligencí. Vládní návrh v pondělí zkritizovaly také ČT a ČRo ve společném prohlášení. Klempířem představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování. Premiér Babiš kritiku, že by novela zasahovala do obsahu veřejnoprávních médií, odmítl. O záměru má ve středu odpoledne debatovat s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Jak velkou chybou bylo, když poslanci ODS podpořili exposlance ANO Stanislava Berkovce do Rady ČT? A jak mají voliči rozumět ODS, která nedokáže být jednotná? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká televize a Český rozhlas přitvrzují v boji proti rušení poplatků. Ve společném prohlášení zkritizovaly vládní návrh na změnu financování obou médií a hovoří o stávce. Se šéfy obou institucí se má sejít premiér a vicepremiér. Jak dál chtějí média s politiky jednat? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií zasahuje do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování České televize a Českého rozhlasu. Média to v pondělí uvedla ve společném prohlášení. Záměr podle nich nepřináší promyšlenou koncepci ani deklarovanou modernizaci, ale řadu nejasností v základních otázkách zřízení, fungování a postavení médií veřejné služby. Návrh, který převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun, představil minulý týden ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Před změnami kromě médií samotných varují i mnozí odborníci a opoziční strany, které se obávají, že dojde k likvidaci televize a rozhlasu. Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po pondělním zasedání vlády odmítl, že by jeho kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je podle svých slov naopak otevřený diskuzi. Plány vládní koalice by měl Babiš tuto středu osobně probrat s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem. S ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem se má dnes sejít vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Podle šéfa ČRo je stávka nevyhnutelná. Co od schůzek ředitelé čekají? Sází Česká televize a Český rozhlas na pomoc evropských institucí? A máme se opravdu připravit na stávku? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na státní zástupce a jejich trestnou činnost by měla dohlížet speciální inspekce. Ministr spravedlnosti ji chce zřídit po vzoru policie. Žalobci se nápadu brání. Nezískal by resort především nástroj, jak získávat informace z citlivých kauz? Hostem Ptám se já byla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Inspekce pro státní zástupce by měla podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) řešit podezření z trestných činů u státních zástupců, obdobně jako Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) u policistů. Tejc to oznámil v březnu v souvislosti s děním kolem takzvané bitcoinové kauzy. Smyslem má být podle něj to, aby státní zástupci nevyšetřovali v případech například úniku informací sami sebe. Únik informací z neveřejného přípravného řízení v bitcoinové kauze v současnosti vyšetřuje GIBS. Unie státních zástupců se záměrem ministra spravedlnosti zřídit speciální inspekci nesouhlasí. Prezident unie Tomáš Foldyna varoval, že úvaha je nekoncepční. Vytváření účelových struktur by podle něj budilo pochybnosti. Zdůraznil přitom, že podobný orgán neexistuje nikde v Evropě. Jak otřásá soustavou státního zastupitelství bitcoinová kauza? A lze si v Česku objednat trestní stíhání? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Andrej Babiš se dnes setká s šéfem NATO Markem Ruttem, aby probrali alianční závazky. Podle prezidenta Petra Pavla jde o logický krok, vedení NATO před summitem většinou kontaktuje problematické země. Co od schůzky čekat? Hostem Ptám se já byl exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, kandidát STAN do Senátu. NATO ohlásilo příjezd svého šéfa včera bez dalších informací. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) později uvedl, že důvodem cesty Marka Rutteho do Prahy je situace v alianci, české alianční závazky a armáda. Prezident Petr Pavel jako někdejší předseda vojenského výboru NATO okomentoval náštěvu s tím, že šéf aliance před summitem často kontaktuje země, u kterých by mohl nastat nějaký problém. Rutte podle prezidenta samozřejmě vnímá, že Česko je spíše pod hranicí výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Česko kvůli tomu nedávno kritizovali i američtí diplomaté. Babišův kabinet v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta se dostanou pouze v případě, že by se do nich započítalo financování projektů souvisejících s obranou na jiných resortech. Obranné výdaje a další směřování aliance mají být tématem klíčového summitu NATO, který se koná v červenci v turecké Ankaře. O vedení české delegace usiluje prezident Pavel, což ale vláda odmítá. Premiér Babiš naposledy v pondělí prohlásil, že je nelogické, aby hlava státu jela spolu s vládní delegací. Z pondělního usnesení vlády o letecké přepravě ústavních činitelů vyplývá, že na summit kromě premiéra pojede ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a šéf obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kdo by měl ustoupit ve sporu o účast na summitu NATO? A nepoškodí českou diplomacii silná podpora Viktora Orbána před maďarskými volbami? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hádka o účast na summitu NATO mezi vládou a prezidentem každým dnem sílí. Snadno by tak mohla přerůst v sérii dalších sporů, které budou komplikovat českou zahraniční politiku. Kam to nechá vláda zajít? Hostem Ptám se já byl poradce ministra zahraničí Jan Zahradil. Spor o to, kdo bude reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře by měl prezident Petr Pavel projednat s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) na schůzce příští týden po prezidentově návratu z Jižní Ameriky. Už zítra by se přitom měl premiér setkat s generálním tajemníkem NATO. Informaci, že Mark Rutte ve čtvrtek navštíví Česko, dnes oznámila Severoatlantická aliance. Babiš v pondělí řekl, že na summit NATO určitě pojede vládní delegace. Neumí si prý představit, co by tam dělal současně i prezident. Ten opakovaně prohlásil, že má v úmyslu delegaci vést. Naposledy o tom premiéra informoval minulý týden dopisem. Podle vlády je to ale kabinet, kdo je nositelem české zahraniční politiky. Navíc se názory vlády a hlavy státu na některé zahraniční otázky liší. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Pavel by neměl jet také proto, že nemá v zemi reálný politický vliv. Šéf diplomacie prezidenta zároveň dlouhodobě označuje za součást opozice. Ostré výpady vůči hlavě státu začal Macinka stupňovat poté, co prezident odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Hrad opakovaně vyzval premiéra Babiše, aby ministra zahraničí krotil. Jde o čistou pomstu Motoristů prezidentovi, nebo něco víc? Jak vedou Motoristé resort zahraničí? A jak výsledek maďarských voleb ovlivní českou zahraniční politiku? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ostrý spor prezidenta a vlády o to, kdo pojede v červenci na summit NATO pokračuje. Andrej Babiš prezidentovi vzkázal, že pojede vládní delegace a nechápe, co by tam Petr Pavel dělal. Proč mu kabinet v účasti tak zatvrzele brání? Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář. Předseda vlády Andrej Babiš v pondělí prohlásil, že v případné účasti prezidentovi Petru Pavlovi na červencovém summitu Severoatlintické aliance (NATO) v Ankaře bránit nechce, neměla by podle něj ale logiku. Nositelem zahraniční politiky je podle Babiše navíc vláda a názory hlavy státu na některé zahraniční otázky se od kabinetu liší. Summity NATO v minulosti navštěvovali za Česko jak předsedové vlád, tak prezidenti. Petr Pavel se zatím zúčastnil všech summitů, které se od jeho nástupu do funkce konaly. Proti jeho přítomnosti na příštím aliančním jednání začal vystupovat vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) poté, co prezident odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Macinka od té doby opakovaně označuje prezidenta za součást opozice. Na summit by podle něj Pavel neměl jet také proto, že nemá v zemi reálný politický vliv. Petr Pavel minulý týden napsal Andreji Babišovi dopis, ve kterém ho informoval, že v souladu se svým ústavním postavením stále hodlá stát v čele české delegace. Vztahy mezi vládou a Hradem jsou v poslední době napjaté nejn kvůli neshodám ohledně složení delegace na letní summit NATO. Jak zjistil server Aktuálně.cz, ministerstvo obrany nedovolilo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem. Hrad následně označil za absurdní, že obrana cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Proč prezident na své účasti trvá? Proč ministerstvo obrany tutlá už natočený rozhovor s hlavou státu? A jak může naše vztahy s Maďarskem ovlivnit to, jak silně stávající vládní politici podpořili ve volbách Viktora Orbána? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„NATO je především obranným spolkem členských zemí. Není aliancí, která automaticky bude pomáhat při válkách vedených mimo teritorium aliance,“ uvedl prezident Pavel ke kritice šéfa Bílého domu Trumpa, podle kterého NATO selhalo. Prezident Spojených států se tak opakovaně vyjádřil v souvislosti s americko-izraelskou válkou s Íránem. Aliance podle něj neprošla testem, když její členské státy neudělali nic, aby USA ve válce pomohly. Její zahájení s nimi ale ani nekonzultoval. Podle české hlavy státu Trumpův postoj není mírně řečeno fér. "NATO je postaveno na dvou základních pilířích. Principu odrazení jakéhokoliv protivníka od násilné akce proti kterémukoliv z členských států. A tím druhým je efektivní obrana. Dosud aliance na těchto pilířích stavěla a princip odrazování fungoval, “ upozornil prezident Petr Pavel ve speciální debatě Ptám se já na Právnické fakultě UK v Praze ve středu 8. dubna. "V okamžiku, kdy začneme zpochybňovat alianci jako jednotný celek připravený konat společně a velice rozhodně, pak se samozřejmě její role ztrácí, “ dodal Pavel s tím, že „Trump pro snížení důvěryhodnosti aliance udělal za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za mnoho let.“ K hodnocení příměří ve válečném konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem je podle české hlavy státu ještě brzy. „Myslím, že si budeme muset počkat na konkrétní výsledky, jestli těch 14 dní opravdu přinese mírovou dohodu, jestli dojde k naplnění toho desetibodového plánu, jestli skutečně po tu dobu nebude obnovena bojová činnost, ať už v Libanonu nebo v Íránu. A pak teprve můžeme hodnotit. Otázkou bude, čeho jsme tím vlastně dosáhli,“ řekl Pavel, který byl hostem speciálu Ptám se já společně s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „To, co žijeme, jsou bezprecedentní časy. Začalo to daleko dříve než útokem na Írán. Ještě si pamatuji dobu, i během výkonu mého mandátu, kdy mezinárodní právo a apelování k dodržování mezinárodního práva nebylo jen rétorické cvičení. Doufám, že je to etapa a ne nový normál, i když se to tak teď nezdá,“ reagovala Čaputová. Spor o cestu na summit Pavel ve speciálu Ptám se já na Právnické fakultě UK také komentoval své rozhodnutí, že v souladu se svým ústavním postavením hodlá stát počátkem července v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Ve středu to oznámil v dopisu adresovaném premiérovi Babišovi. Představitelé vlády již dříve oznámili, že s účastí prezidenta na summitu nepočítají a Česko bude v Ankaře reprezentovat pouze premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka. „Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo to rozhodnutí zprocesuje. Vláda rozhodnutí prezidenta bere na vědomí a udělá vše pro to, aby mohl jet,“ řekl Pavel. Dodal, že proto premiéra Babiše dopisem informoval o svém rozhodnutí jet v čele delegace. „Očekávám, že pan ministr pochopí, jaká je jeho ústavní role a splní to, co mu řekne premiér,“ dodal prezident. Zuzana Čaputová během svého mandátu zažila pět slovenských vlád. „S tou poslední (vládou Roberta Fica) to bylo několik intenzivních měsíců, ale nebylo to spojené se zpochybňováním mých pravomocí,“ upozornila. „Je velmi důležité, aby i přes rozdílné pohledy na věc, dva lidé povýšili to, proč tam jsou. A to je služba veřejnosti.“ Jak se mění Česko s další vládou Andreje Babiše? Jdeme už definitivně slovenskou cestou? Jak to bude s muniční iniciativou? A co čeká Ruskem napadenou Ukrajinu, která nyní se ocitla ve stínu války na Blízkém východě? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Trump dál tlačí na Írán. V pondělí opět pohrozil, že pokud země nepřistoupí na dohodu zahrnující otevření Hormuzského průlivu, USA zničí íránskou infrastrukturu. Teherán požadavky odmítl. Kam konflikt povede? Hostem Ptám se já byl Michal Smetana, ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy. Požadavky šéfa Bílého domu íránská armáda v noci na úterý odmítla jako „arogantní rétoriku“. A uvedla, že výroky amerického prezidenta nemají žádný vliv na její operace. Írán a Izrael tak i dnes pokračovaly ve vzájemných útocích. Trump naposledy v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že Spojené státy zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu vyhovovala. Součástí takové dohody musí být i otevření Hormuzského průlivu, který je důležitou tepnou pro vývoz ropy. USA a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února a zažehly tak regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali ostřelovat nejen izraelské území a americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Pokračování vzájemných útoků mezitím hlasí také Rusko a Ukrajina, která se ruské invazi brání už přes čtyři roky. I tyto dvě znepřátelené země se americký prezident snaží přimět k ukončení války. Ani v tomto případě ale jeho úsilí zatím větší výsledky nepřineslo. Jak dlouho se Írán dokáže bránit? Může ještě Trump doufat ve změnu íránského režimu? A jak si ve stínu Íránu stojí Ukrajina? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropská unie připravuje kroky na zmírnění dopadů energetické krize způsobené válkou v Íránu. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by opatření ohledně vývoje cen paliv měla být koordinovaná mezi unijními státy. Jak krize dopadne na české firmy? Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Evropská komise připravuje a brzy zveřejní soubor návrhů pro členské země, jak by měly důsledky války v Íránu řešit, prohlásil v úterý po schůzce unijních ministrů komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Energetické trhy podle něj zůstanou narušené dlouho. Chystaná opatření by měla zahrnovat návrhy na snížení daňových sazeb na elektřinu nebo poplatků za využívání sítí. Kroky se mají podobat těm, které EU použila během krize v roce 2022 po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Podle mistra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (ANO) se i některé další státy v EU podobně jako vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) chystají zastropovat marže obchodníků s pohonnými hmotami. Opatření by měly státy společně koordinovat. Po společném unijním řešení volal v uplynulých dnech i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A varoval, že pokud budou jednotlivé státy prosazovat vlastní řešení a soupeřit mezi sebou, krize se ještě prohloubí. Tuzemské podniky podle Rafaje musí se zdražováním určitě počítat. V Česku už hlásí problémy například chemický průmysl, který čelí růstu nákladů i potížím s dodávkami surovin v důsledku současného prudkého zdražování ropy a zemního plynu. V případě trvání konfliktu se firmy obávají, že dopady by pro ně mohly být fatální. Jaká řešení by měla česká vláda připravit? Co zdraží? A máme se připravit na další ekonomickou krizi? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká a slovenská vláda se po třech letech znovu schází u jednoho stolu. Země chtějí po pauze, kterou inicioval Fialův kabinet kvůli hlubokým rozporům s představiteli Slovenska, opět prohlubovat spolupráci. Co od toho lze čekat? Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog z Bratislava Policy Institute Michal Vašečka. Mezivládní česko-slovenské konzultace se naposledy uskutečnily v březnu 2023. Zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky, zejména kvůli postojům k Ukrajině a kontaktům slovenských představitelů s Ruskem. Po loňských sněmovních volbách se z české strany snížila rétorická podpora Ukrajiny. Podle premiéra Adreje Babiše (ANO) není na rozdíl od předchozího kabinetu prioritou české vlády. Na obnovení bližších vzájemných pracují představitelé české vládní koalice od konce roku, kdy do Bratislavy vyjel předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura v doprovodu koaličních poslanců. Slovensko poté navštívili i noví ministři. Na dnešním setkání chtějí premiér Babiš a jeho slovenský protějšek Robert Fico otevřít cestu k užší spolupráci nejen v zahraniční politice, ale i v ekonomice, obraně, digitalizaci, cestovním ruchu nebo sportu. Můžeme očekávat nějakou reálnou spolupráci obou zemí? Jak si v současné době stojí Ficova vláda? A jde Česko slovenskou cestou? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vedení ČT a rozhlasu důrazně varuje před vládním návrhem na zrušení části koncesionářských poplatků. O záměru v pondělí informoval šéf SPD, zástupci ANO ale jeho slova mírní. Jak koaliční chaos na veřejnoprávní média dopadne? Hostem Ptám se já byl místopředseda Rady ČT Vlastimil Ježek. Koalice ANO, SPD a Motoristů dlouhodobě hovoří o tom, že od ledna příštího roku zruší koncesionářské poplatky a zavede nový systém financování České televize a Českého rozhlasu. Předseda vládního hnutí SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura ale tento týden překvapivě ohlásil záměr kabinetu učinit mezikrok - už od poloviny letošního roku zrušit poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Jeho slova následně korigoval místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), podle kterého návrh ještě zdaleka není hotový. Vláda podle něj zvažuje různé varianty tak, aby výpadek příjmů ČT a rozhlasu nebyl vyšší, než kolik médiím přidala loňská novela kabinetu Petra Fialy (ODS). Do situace se vložil i sám premiér a předseda ANO Andrej Babiš. Zrušením části televizních a rozhlasových poplatků, jak o nich hovořil šéf SPD Okamura, by televize a rozhlas podle managementu přišly zhruba o třetinu svých příjmů. V případě ČT by to byly více než dvě miliardy korun, u ČRo až 800 milionů. Šlo by tak o více peněz, než kolik média získala po loňském zvýšení poplatků. Ředitel České televize Hynek Chudárek dokonce mluví o možném kolapsu televize. Celou situaci chce projednávat i Rada ČT na mimořádném zasedání 8. dubna. Podle místopředsedy rady Vlastimila Ježka by v případě škrtů televize stála před otázkou, zda rušit jednotlivé kanály, nebo výrazně zlevnit jejich provoz. „Zlevnit obsah jakéhokoliv kanálu znamená rezignovat na vlastní výrobu, ta je drahá. Pak všechno kupovat a vysílat v nějakém licenčním režimu,“ řekl Ježek s tím, že by ČT určitě neměla na výrobu divácky nejoblíbenějších pořadů jako StarDance nebo Peče celá země. „A to jsou pořady, které kdybyste zrušili, tak naštvete voliče napříč politickým spektem.“ Radní se v rozhovoru také ohlížel za nedávným odchodem moderátora Václava Moravce. „Kdo všechno oslavoval? Já myslím, že dva radní určitě. Zbytek ne,“ řekl Ježek a na dotaz potvrdil, že naráží na radní Luboše Xavera Veselého a Pavla Matochu, kteří po konci Moravce volali i na sociálních sítích. „Což je opravdu hodně v rozporu s mandátem člena rady. Koneckonců Pavel Matocha i Xaver Veselý jsou ve veřejném prostoru natolik viditelní, že si nemusíme opakovat, že ti rozhodně v radě nejsou, protože mají Českou televizi rádi.“ Jaký cíl vláda s veřejnoprávními médii sleduje? Má Česká televize zvát do vysílání kvůli vyváženosti i odpůrce očkování? A je Hynek Chudárek opravdu silným ředitelem ČT? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda chce škrtnout 100 milionů korun na propagaci nepovinných očkování. Ke koaliční SPD, která očkování dlouhodobě zpochybňuje, se nečekaně přiklonil premiér Andrej Babiš. Ustoupí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tlaku? Hostem Ptám se já byl šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Vládní SPD dál požaduje úpravy národní očkovací strategie schválené předchozím kabinetem. Podle hnutí jde o nepřijatelný nátlak na občany a lékaře. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) ale zásadní úpravy strategie dlouhodobě odmítá. Naposledy minulý týden prohlásil, že i nepovinné očkování bude dál hrazené ze zdravotního pojištění a jeho resort ho bude doporučovat a propagovat. Ustoupil ale v tom, že nepůjde o státem placenou kampaň, se kterou strategie počítala. Škrtnutí 100 milionů korun na propagaci očkování potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO), který minulý čtvrtek jednal se zástupci SPD. Vojtěch uklidňuje, že propagaci si jeho resort zajistí vlastními kanály. A že bude dál pracovat na zvyšování proočkovanosti, dělat maximální osvětu a očkování doporučovat. Otevřený spor ve vládě ale znepokojil mnoho odborníků a lékařů, kteří před snahou SPD o zásahy do očkovací strategie varují. V Česku se lidé povinně očkují proti devíti nemocem, jako jsou spalničky, černý kašel nebo záškrt. Další očkování podstupují dobrovolně, v takovém případě si je platí sami, nebo je hradí zdravotní pojišťovny. Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt v rozhovoru pro Ptám se já apeloval, aby se v otázce očkování v prvé řadě řešil postoj českých zdravotníků. „Je to horší u sester. A co mě nejvíce zaráží, je to až šokující, jak úplně bez mrknutí oka přehlédnou potřeby a zájmy svých pacientů. Věřím, že ty sestřičky jsou vynikající, že pečují dobře, ale vztah k očkování a k veřejnému zdraví chrání životy pacientů, o které pečují,“ prohlásil. „Je dokázáno, že když je v nemocnicích vysoká proočkovanost personálu, tak je potom o desítky procent menší počet úmrtí v nemocnici, těch křehkých pacientů, které ohrožuje jakákoliv infekce,“ dodal Cikrt. Jaké dopady by měly případné změny v národní očkovací strategii? A proč Češi očkování tak málo věří? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čtvrt milionu lidí se přišlo v sobotu na pražskou Letnou ozvat proti tomu, kam Babišova vláda vede tuto zemi. Vadí jim útoky na občanskou společnost, neziskový sektor nebo veřejnoprávní média. Oslabuje některý z vládních kroků demokracii? Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK v Praze. Kabinet Andreje Babiše (ANO) je 100 dní u moci. Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů je ve funkci od poloviny prosince, v kompletní sestavě pak od 23. února, kdy se ujal funkce ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Původního kandidáta strany Filipa Turka (za Motoristy) odmítl prezident jmenovat. Turek tak vykonává pouze funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Hned po nástupu do Strakovy akademie se kabinet pustil do rozsáhlých personálních změn na jednotlivých resortech a klíčových institucích a do výrazných legislativních úprav. Sám premiér Babiš ostatně prohlásil, že jeho vláda kvůli přípravě v opozici nepotřebuje obvyklých 100 dnů hájení. Zejména tlakem na rychlost koalice vysvětluje, proč velkou část legislativních návrhů dosud nepodala formou vládních, ale poslaneckých předloh. Týká se to i významných úprav jako nahrazení služebního zákona novým předpisem, změn jednacího řádu Sněmovny, stavebního zákona nebo trestního zákoníku. Poslaneckým návrhem se vláda zřejmě pokusí zrušit i televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy či nezaopatřené mladé lidi. Takový postup kritizuje nejen opozice s tím, že návrhy se tak vyhýbají běžnému připomínkovému řízení a může se to podepsat na jejich kvalitě. Vláda čelí i sílící kritice části veřejnosti. Naposledy v sobotu 21. března se na pražské Letné sešlo podle organizátorů ze spolku Milion chvilek pro demokracii minimálně 250 tisíc lidí, kterým vadí kroky kabinetu týkající se veřejnoprávních médií, neziskového sektoru a kultury, ale i vlivu koaličních partnerů na hnutí ANO. Je k protestům důvod? Na jaké změny si musíme dát největší pozor? Jak zatím fungují ústavní pojistky? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda svým rozpočtem podle Národní rozpočtové rady porušila hned dva zákony. Ten o rozpočtové odpovědnosti, když sestavila rozpočet s příliš velkým schodkem. Druhý porušený zákon je pak o financování obrany. Kde na ni vzít? Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Česko má definitivně schválený rozpočet na letošní rok. V pátek ho stvrdil podpisem prezident. Končí tak rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. První rozpočet, který předložila a prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun. Prezident Petr Pavel i Národní rozpočtová rada výši schodku kritizovali. Zároveň varovali kabinet před tím, že s takto nastaveným rozpočtem Česko nemá šanci dodržet své závazky k Severoatlantické alianci (NATO) a vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Ministertsvo obrany má letos hospodařit se zhruba 155 miliardami korun, což podle rady odpovídá 1,73 procenta HDP. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Což podle rady NATO neuzná. „Říkám autoritativně, že až tady budeme v roce 2027 znovu, tak mi dáte za pravdu. Protože obchvaty u Liblic a zvyšování průjezdnosti tratí u Břeclavi nejsou věci, které kdy budou uznány jako výdaje na obranu. Ježdění není naše zbrojení,“ prohlásil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března. Ekonom zároveň upozornil, že předchozí vláda k výdajům na obranu přistoupila obdobně. Rozpočet kabinetu Petra Fialy (ODS) také počítal s investicemi do infrastruktury, které se dají označit jako sporné. Šlo ale o výdaje, které byly nad požadovaná dvě procenta a Fialova vláda tak měla jistou rezervu. V souvislosti s ekonomickými plány koalice ANO, SPD a Motoristů Hampl také vyjádřil obavy z možných dopadů aktuální krize na Blízkém východě. „Snadno může sloužit jako jednoduchá výmluva pro to, proč nebudeme dodržovat nic z pravidel, které dneska máme,“ prohlásil šéf Národní rozpočtové rady s tím, že by to nebylo poprvé. „Zase přišla nějaká krize. A my tady žijeme po roce 2010 v permanentním sledu krizí, které nám umožňují nedodržovat pravidla.“ Co všechno si v současné situaci můžeme dovolit? A je vůbec šance, že schodky klesnou, nebo je deficit 300 miliard novým standardem? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident podepíše zákon o státním rozpočtu. K návrhu se schodkem 310 miliard korun, který kritizovala Národní rozpočtová rada, měl sám výhrady kvůli výdajům na obranu. Můžeme si v této situaci dovolit, aby vládní strany plnily své sliby? Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Prezident Petr Pavel se k rozpočtu na letošní rok vyjdadřoval kriticky opakovaně. Přestože nakonec tento týden oznámil, že zákon podepíše, premiéra Andreje Babiše (ANO) varoval před neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO). Česko by tím podle hlavy státu ohrozilo vlastní bezpečnost. K rozpočtu měla výhrady i Národní rozpočtová rada. Podle ní totiž porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jelikož plánovaný deficit překračuje povolenou hranici. Rada upozornila i na výši obranných výdajů a vyjádřila pochybnosti o tom, že NATO všechny výdaje na obranu uzná. Ty mají činit alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Odmítám hon za procenty,“ reagoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března. „Zodpovědná vláda to činí tak, že se to snaží vybalancovat a nemůže se nechat dostat do kouta jenom s jedním výdajem, jakkoliv by to vypadalo efektně. Na krizové situace jsme připraveni už jenom tím, že poslední tři vlády, ať jsem objektivní, dvě naše vlády a vláda Petra Fialy, zásadním způsobem zvýšily výdaje na obranyschopnost.“ Koalice ANO, SPD a Motoristů nečelí kritice pouze kvůli rozpočtu. Už v sobotu 21. března se na pražské Letné chystá další demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády, které k nim směřují. Spolek očekává, že na protest dorazí 200 až 400 tisíc lidí. „Velké demonstrace chodily proti minulé vládě, chodily proti naší předtím a budou chodit nepochybně i teď. Ale my se tímhle nemůžeme nechat vyhecovat. My musíme plnit náš program, musíme se na něj soustředit,“ reagoval vicepremiér Havlíček s tím, že demonstrace s politikou jeho vlády nepohne. „Jsem přesvědčen, že se lidé ve finále, až budou sčítat účty, podívají, co pro ně vláda udělala a naprosto férově nás buď pošlou do opozice, anebo třeba řeknou: ‚Ano, nám to vyhovovalo.‘“ Jedním z kroků kabinetu, který v posledních dnech budí ve společnosti velké emoce, je chystaný zákon o financování neziskových organizací. Na dotaz z publika, zda se ministr neobává násilných protestů, reagoval odmítavě: „Nebojím se násilného odporu. To, že má jakákoliv nezisková organizace - ať je tam vládní či opoziční politik, je úplně jedno - prokázat původ peněz, které přijdou ze zahraničí, tak na tom nevidím nic mimořádného. Zdá se mi to správné. A pokud to někdo bere jako důvod k tomu, že začne být násilný, pak ať se na mě nezlobí, není úplně normální,“ dodal Havlíček. Zvládne vláda pomoci lidem s případným růstem cen energií či pohonných hmot, když už teď vydala miliardy na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje? Jsme připraveni na to, když válka na Blízkém východě srazí růst naší ekonomiky? A jak Babišova vláda mění Česko? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko nebude mít svého ministra životního prostředí už na třetím unijním jednání v řadě. Nejprve se ho neúčastnil pověřený šéf resortu Macinka, teď ale nepojede ani řádný ministr Červený. Jak Motoristé vedou životní prostředí? Hostem Ptám se já byl přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta pro životní prostředí Ladislav Miko. Unijní ministři životního prostředí se setkávají v Bruselu právě dnes. A opět bez českého šéfa resortu. Ministra Igora Červeného (Motoristé), který zůstává doma, tentokrát zastoupí neúspěšný ministerský kandidát, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) a náměstek Vladislav Smrž (za ANO). Červený svou neúčast zdůvodnil tím, že ve stejném termínu slíbil návštěvu jiné akce v Česku, na kterou ho pozval Zemědělský svaz. A dodal, že považoval za daleko důležitější zúčastnit se této akce, kde se budou řešit záležitosti dotýkající se i cen potravin, než jet na svoje „první podívání se do Evropské unie“. Na očekávané radě bude podle ministra Turek také proto, že se bude diskutovat o reformě emisních povolenek, tak jak ji vidí současná vláda. Takový postup zkritizoval například předchozí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), podle kterého má Filip Turek v roli zmocněnce na unijním jednání daleko slabší pozici a oslabuje tak pozici Česka. Nový šéf životního prostředí od začátku deklaroval, že resort povede v tandemu s Turkem, který jako původní kandidát Motoristů na post ministra neprošel přes prezidenta. Dovasadní dění ale zatím vyvolává otázky, kdo je faktickým šéfem ministerstva. Podle informací od úředníků, které získal například Deník N, Turek úřaduje v ministrově kanceláři a porady vede on. Jaké dopady budou mít škrty, které Motoristé nastartovali? Je chyba, že nevysvětlili odvolání šéfa KRNAP? A škodí národním parkům? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté si po prohře ve sněmovních volbách sice už zvolili nové vedení, stále se jim ale nedaří odrazit od podzimního neúspěchu. Podle nedávného průzkumu dokonce stranu u voličů poprvé předběhl STAN. Kde restart ODS vázne? Hostem Ptám se já je člen stínové vlády ODS, poslanec Jiří Havránek. Podle průzkumu agentury Kantar z minulého týdne u voličů stále dominuje vládní hnutí ANO s téměř 35 procenty hlasů. Občanské demokraty z druhé příčky poprvé od voleb sesadili Starostové a nezávislí, kteří získali 15,5 procenta. ODS by momentálně měla o procento méně. Strana v čele s novým předsedou Martinem Kupkou po neúspěchu koalice Spolu v podzimních sněmovních volbách sází na samostatnou značku. A má ambice vrátit se po příštích volbách zpět do čela země. Občanští demokraté už proto také před týdnem představili svou stínovou vládu. Ta má fungovat jako silná opozice proti současnému kabinetu Andreje Babiše (ANO). A zároveň připravit vlastní strategii pro lepší Česko, jejíž součástí má být modernizace hospodářství, snižování zdanění práce, zajištění bezpečného státu i energetiky. „Bez tématu nejste schopen získat voliče a je úplně jedno, jestli půjdete sami jako ODS, nebo jestli půjdete spolu, ale myslím si, že teď si máme vysbírat témata, říci k nim jasné pozice a v tu chvíli jsme schopni vrátit ODS přes 20 procent, ke 30 procentům. To má být náš cíl,“ řekl v Ptám se já stínový ministr práce a sociálních věcí Jiří Havránek (ODS). Havránek v rozhovoru mimo jiné zkritizoval vládní návrh rozpočtu na letošní rok, který minulý týden schválila Sněmovna a nyní čeká na podpis prezidenta. Ten se naposledy dnes vyjádřil, že schválení rozpočtu bránit nebude. „To mě překvapilo. Protože pokud si vezmu základní věc, že pan prezident je v podstatě tím, kdo má na starosti obranu, je to v uvozovkách nejvyšší velitel vojsk, tak rozpočet, který snižuje takto výrazně výdaje na obranu, i s ohledem na to, jaké to má dopady v mezinárodních vztazích, by pro mě osobně byl nepřijatelný. V té oblasti obrany s ohledem na to, co všechno má v titulu své funkce, to považuji za úplně přirozené. A proto mě trochu překvapuje,“ dodal Havránek. Proč ODS vyslala do stínové vlády své staré kádry? Jakými ekonomickými recepty a plány chce strana oslovit voliče? A jak dopadne spor o výdaje na obranu? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.