#mojeargo na vlnach

Anebo není? Kdyby to jen bylo tak jednoduché… Tak by kriminalisté neměli co vyšetřovat a detektivkáři co psát. Jak se dneska píšou detektivky a spolupracují jejich autoři s policií? A jak vnímají opravdoví vyšetřovatelé knihy, které o jejich profesi vznikají? Liší se nějak severské, české a ostatní detektivky? O tom si s Milanem Říským povídali spisovatel František Šmehlík (Šelma, Slyšet jeleny zpívat), loňský držitel ceny Magnesia Litera za detektivku roku, Daniel Krásný a kriminalista Josef Košek.

Nahlédněte do světa J. R. R. Tolkiena jako nikdy předtím! Přinášíme vám exkluzivní záznam z naší debaty, která se konala 9. ledna v útulné atmosféře Čítárny Unijazz. Poslechněte si názory a příběhy od redaktorů Viktora Janiše, Víta Penkaly a Martina Šusta, překladatele Martina Světlíka a největšího českého fanouška tolkienova díla Starého Brala, kteří se podělili o své jedinečné pohledy na Tolkienovo dílo. 3. ledna 2024 by 132. narozeniny oslavil velmistr fantastiky J. R. R. Tolkien. Zanechal po sobě mimořádně rozsáhlé dílo, takže díky péči editorů, jako byl jeho syn Christopher, vycházejí tolkienovské „novinky“ i dnes, padesát let po autorově smrti. V nakladatelství Argo takto vyšel na podzim 2023 Pád Númenoru a předlouho očekávaný Beren a Lúthien, jehož překlad trval přes pět let. Proto jsme se rozhodli v Unijazzu uspořádat dýchánek, jehož záznam vám zde přinášíme.

Proč vznikla edice Crossover a podle čeho vybírá redaktor Oldřich Vágner, co do ní zařadí? „Vždycky mě nejvíc pohlcuje ta kniha, na které právě dělám,“ přiznává. Tou poslední, která vyšla na sklonku března, je Pod bílou oblohou od Elizabeth Kolbertové, není však jedinou, kterou v této epizodě představíme. Zároveň nastíníme, co se v Crossoveru chystá.

Jak vnímali lidé cestování v 17. století? Co se změnilo a co máme s tehdejšími cestovateli společné? I to nám mohou přiblížit cestovní deníky bratří Šternberků, které jsme pod názvem Výjezd šťastný vydali v edici Itineraria. Hostem dnešní epizody podcastu je docent Zdeněk Hojda z Univerzity Karlovy, editor svazku, a Magdalena Moravová, která má edici Itineraria, jež je zaměřená právě na historické cestopisy, na starosti. Čím je fascinují dobové cestopisy a inspirovali se jimi při vlastních cestách?

Timura Vermese znáte jako autora románů Už je tady zas a Hladoví a sytí. Kniha U: Ztraceni v metru, která právě vychází, je úplně něco jiného, než na co jsou jeho čtenáři zvyklí. V našem podcastu jsme ji rozebrali s překladatelkou Michaelou Škultéty a spisovatelem Jaroslavem Rudišem.

Překladatel Michal Švec představuje knížku Ohnivé křídlo finského autora J. P. Koskinena. Jak moc se v knize létá, v čem Kaarleho příběh souvisí s Katjou Kettu a jak je to se všemi těmi pády ve finštině? Malý Kaarle, který vyrůstá v rodině finských imigrantů v Americe, chce být jako jeho „jmenovec“ Charles Lindbergh a létat v oblacích. Ve 30. letech za velké hospodářské krize se rodina přestěhuje do sovětské Karélie, „ráje dělníků“. A Kaarle, teď už pro změnu Gennadij, opravdu létá.

Francouzská literatura v režii naší redaktorky Ivany Tomkové vás zavede do všech koutů světa, zmíníme třeba Senegal, Mauricius, Chile, Venezuelu, Kanadu, Paříž i Izrael. Proč nejsou Francouzi pupíkáři? A jak souvisí Francie s novým vydáním Honzlové? Potkali se Rembrandt a Komenský? Nádavkem se objeví i jeden Nizozemec a několik českých autorek. A kdyby těch tipů náhodou bylo málo, v bonusu zmíníme chystané knihy. Touto epizodou vás provede knihkupec Oldřich Suchý, zanícený fanoušek zmíněných knížek.

S překladatelkou z litevštiny Věrou Kociánovou si povídáme o dětském grafickém románu Sibiřské haiku. Jurga Vilė ho napsala na základě rodinných vzpomínek – její otec a babička byli ve 40. letech deportováni na Sibiř. Jak velké téma to pro Litevce je? Nakolik to má vliv na jejich dnešní vnímání Ruska? Pro jak staré děti je příběh vhodný a co všechno udělala pro české vydání ilustrátorka Lina Itagaki? Dotkneme se i překládání z litevštiny obecně.

Veronika Jonášová se při psaní Ady inspirovala rodinnou historií. Její příbuzní si v roce 1945 prošli internačním táborem pro Němce na Olomoucku, jemuž se přezdívalo Hodolanské peklo. Jak si Veronika Jonášová vysvětluje, že se tématu odsunu v poslední době věnuje hned několik knih a filmů? Jak jí pomohlo, že při psaní žila v Německu? A věděli jste, že Němci po odsunu dočasně zůstávali v bývalých koncentračních táborech?

Na Velký knižní čtvrtek vyšlo v Argu hned sedm knih. Pustou zemi T. S. Eliota jsme v jednom z předchozích dílů probírali s překladatelem Petrem Onuferem, o ostatních šesti románech (Těžký prachy, Asfaltová pustina, Šelma, Na divokém venkově, Potmě jsme se viděli lépe, Kdepak jsi, krásný světe) jsme si povídali s knihkupcem Oldou Suchým.

„Literatura pro ženy už zdaleka není jen červená knihovna,“ říká redaktorka Markéta Šnoblová Nová. Příkladem může být Anglická kuchyně slečny Elizy, v níž se Annabel Abbsová věnuje osudům Elizy Actonové, autorky první anglické moderní kuchařky. V čem se její život podobal tomu naší Magdaleny Dobromily Rettigové? A kolik receptů v románu najdete? Řeč přijde i na knihy Jenny Colganové, Kristin Hannahové nebo chystaný Krámek s fantazií.

Zajímalo vás někdy, jak se dělají audioknihy? Podle čeho se vybírají tituly, překlady a jejich interpreti? Jak dlouho takové natáčení trvá? Kolik mívají hlasů? Na tohle všechno a mnohem víc jsme se vyptali šéfredaktora vydavatelství Tympanum Vojtěcha Machálka.

Ištván Jeseter se narodil jednoho zářijového odpoledne v tramvaji číslo sedmnáct ve věku dvaceti pěti let bez dvou týdnů, což je stáří odpovídající celosvětovému věkovému průměru tiskových mluvčí, kteří byli vyraženi na hodinu. Těmito slovy začíná Putování leklé ryby, literární debut scenáristky Lucie Vaňkové. Jak se psaní románu liší od psaní scénáře? A jaké má autorka pocity z toho, že v knize jako postavy zvěčnila Milana Kunderu či Patrika Ouředníka? A co drozdi, mají si kde hrát?

16. 10. 2022 uplyne 100 let od 1. vydání Pusté země T. S. Eliota, nejvýznamnější anglofonní básně 20. století, a 13. 10. na Velký knižní čtvrtek vychází nový překlad Petra Onufera. Co pro něj tato skladba znamená? A proč se do jejího překladu pustil? „Když si porovnáváte, jak ten který překladatel pracuje s originálem, leccos se o povaze překladu jako takového, o povaze českého jazyka i literární interpretace dozvíte,“ říká Onufer. Zároveň se jedná o 5000. titul vydaný v Argu a 10. svazek edice Angloamerických básníků. Jak se této edici daří?

Švédská autorka Elin Cullhedová napsala Euforii, když se ocitla v podobné situaci jako její hlavní postava, básnířka Sylvia Plathová: za manžela měla básníka a zůstala doma se dvěma malými dětmi. Vznikl román, který je záznamem posledního roku života americké spisovatelky, a ve Švédsku byl rozprodán do 14 dnů. Posléze obdržel Augustovu cenu, nejprestižnější švédské literární ocenění. O Euforii si povídáme s její překladatelkou Irenou Kunovskou. Křest románu se bude konat 12. října od 18:30 ve foyer Studia Hrdinů.

Kočičí oko vydala Margaret Atwoodová v roce 1988, těsně po Příběhu služebnice. Na český překlad si však čtenáři museli počkat přes třicet let. Je to román o dívčím (ne)přátelství a o zasunutých traumatech, která se s námi táhnou po celý život. Čím nadchl překladatelku Kateřinu Klabanovou?

Český překlad Pána prstenů u nás vznikal v 80. letech minulého století. Překladatelka Stanislava Pošustová tehdy pracovala v knihovně anglistiky na pražské FFUK a mezi podáváním knih čtenářům se nořila do Tolkienova díla – do češtiny jej překládala pro radost, a aby si knihy mohl přečíst její otec. Že se nakonec její překlad dočká vydání (nadto tolika), tehdy nečekala, třebaže ještě před sametovou revolucí knihy kolovaly v samizdatových opisech.

Vzdor svému názvu není Hamnet příběhem Shakespearova syna, ale spíše jeho ženy Agnes. Čím nás tak fascinuje Shakespearova osobnost, že o něm a jeho rodině vznikají stále další a další knihy a filmy? A jak se tuto látku povedlo zpracovat Maggie O'Farrellové? A na co se můžou čeští čtenáři těšit do budoucna? Poslechněte si rozhovor redaktorek českého překladu.

Jak z žabomyších sporů vyrostou takové konflikty jako druhá světová válka? Alice Horáčková se ve svém románu Rozpůlený dům inspirovala historií vlastní rodiny, částečně české, částečně německé. Mezi jejími předky byli i členové Hitlerovy strany a Horáčková se v knize snaží pochopit, co je ke vstupu do strany vedlo. V průběhu psaní se jí dle vlastních slov povedlo lépe pochopit vlastní rodinu. Kdy se o tématu rozhodla psát? A o čem píše teď? Poslechněte si rozhovor. Rozpůlený dům od vydání na začátku června sklízí velmi kladné ohlasy od čtenářů i recenzentů, dotiskoval se už dvakrát.

V edici Crossover vycházejí knihy, které pomáhají čtenářům lépe se zorientovat v tom, před jakými výzvami naše propojená globální společnost momentálně stojí. Jednou z těch novějších je Nad propastí. Oxfordský vědec Toby Ord v ní popisuje, před jakými existenčními riziky lidstvo stojí a jakými strategiemi by je mohlo zmírnit. To sice může znít pochmurně, ve skutečnosti však Ord předkládá poměrně optimistický pohled. O tom všem si v nové epizodě povídáme s překladatelkou Annou Štádlerovou.