Exteriery

Tereza se vydává do vlastní minulosti, do míst, kde se setkala se smrtí i zrozením nového života. Skrze audiodopis zesnulému otci objevuje možnosti integrace bolesti a zacelení. Dokument zachycuje transformativní zážitky, cestu ze samoty deníkových záznamů do spolubytí v naslouchání a sdílení. Posluchačstvo se stává svědkem osobního procesu, jehož hluboký smysl se dotýká každého z nás. námět: Tereza Reichová realizace: Tereza Reichová a Viola Ježková účinkují: Tereza Reichová, Katka Lenka Lorenzová, Viola Ježková hudba: Eliška Cílková Zvukový design a mix zvuku: Adam Levý poděkování: Eva Lískovcová, Tereza a Martin Marečkovi, Tereza Vohryzková, Marika Pecháčková, Hynek Reich Štětka

Na světě je jen jediný král, který mluví česky. Vystudoval u nás balet, naši zemi dodnes nazývá druhým domovem. Co mu nejvíce chybí? Český humor a ... přátelé. Česká republika dává na rozvojovou pomoc několik miliard korun ročně. Část prostředků jde i na stipendia. Díky nim u nás vystudovalo překvapivé množství Kambodžanů. Co se jim na naší zemi líbilo a co naopak ne? Na co rádi vzpomínají? A vyplatí se do stipendií investovat? Režie: Jiří Pasz Dramaturgie: Brit Jensen Hudba a sound design: Adam Voneš Grafika: Michelle Adlerová

Marek je vyučený automechanik. Auta zbožňoval už od malička. Ve svých osmnácti letech však při cestě ze školy zavinil autonehodu a zranil sebe a své čtyři spolujezdce – spolužáky. Dokument je výpovědí nejen samotného viníka, ale i jeho matky a sestry. Jak se k celé situaci postavili Markovi nejbližší? A jak se na jejich životech podepsaly rychle se šířící pomluvy? Marek, Jana a Eva velmi otevřeně promlouvají o tom, s jakými následky se potýkají viníci neúmyslných trestných činů. Jména postav dokumentu byla změněna, aby byla zachována jejich anonymita. Režie: Gabriela Jakoubková Dramaturgie: Brit Jensen Hudba a sound design: Adam Levý

Když se řekne domácí násilí, začne nám v hlavě houkat siréna. Cítíme hnus a opovržení. Mysl se často přepne na černobílou optiku: jeden z páru je odporný agresor a druhý ubohá oběť. Dokumentaristku Mariku Pecháčkovou zajímalo, co se děje v lidech, kteří domácí násilí zažili na vlastní kůži. Ptala se JEHO a ptala se JÍ: „Co jste prožívali? A jak tomu všemu rozumíte dnes, tři roky poté?" Režie: Marika Pecháčková Dramaturgie: Brit Jensen Zvukový design a mix zvuku: Adam Voneš

Byli to mladí, aktivní, umělecky nadaní a společenští lidé. Poslední měsíce ale strávili částečně zapomenuti světem, ve stavu naprostého vyčerpání. Společným jmenovatelem trápení Adama a Hany je postcovidový syndrom v podobě ME/CFS. Jedná se o komplikovanou nemoc bez jednoduché diagnózy a spolehlivého léku. Okolí lékařů jejich trápení zlehčuje, nebo jim rovnou nevěří. Kvůli křehkosti svého stavu se raději izolují v osobním lockdownu. Hana začala jejich každodennost zvukově zaznamenávat. Dokument je výpovědí nemocné dvojice ušima autorky, která se snaží přiblížit, co to znamená žít s pro společnost neviditelnou nemocí. Režie: Martina Pouchlá Dramaturgie: Brit Jensen Hudba, zvukový design a mix zvuku: Adam Voneš

Souboj generačních stereotypů, který se odehrává už několik let na sociálních sítích a v médiích, bohužel nepolevuje. Poválečné generace, takzvaní Baby boomers, jsou kritizováni za podporu fosilních paliv, destrukci ekonomiky, necitlivost vůči menšinám a od mladších generací si vysloužili nálepku „Boomeři“. Naproti tomu generace Y a Z, tedy současní dvacátníci a třicátníci, dostali nálepku „Sněhové vločky“, protože se pyšní vlastní jedinečností, ale nepřežijí první horkou debatu. Generační protiklady jsou podpořeny odlišnými formativními narativy, změnou přístupu k informacím a jinými způsoby komunikace. Jak najít smíření a vytvořit společnou budoucnost ke spokojenosti všech generací natáčel autor dokumentu Daniel Kupšovský od roku 2019. Respondenti: Apolena Rychlíková, Petr Doubravský, Doc. PhDr. Jaroslav Koťa a Mgr. Lucie Vidovičová, PhD. Režie: Daniel Kupšovský Dramaturgie: Jakub Horáček a Adam Voneš Zvukový mistr: Dominik Budil

Ilona a František se poprvé setkali na natáčení audiodokumentu o sexualitě seniorů. Beze studu vyprávějí své zážitky a zkušenosti. A popírají tím rozšířenou představu o tom, že intimita je pro starší generaci tabu. Natáčelo se ve Františkově maringotce na Slovácku a celodenní déšť umocňuje souznění, když oba mluví o radosti z chvilek sdílené důvěrnosti a blízkosti. Režie: Eva Lammelová Dramaturgie: Brit Jensen Zvukový desing a mix zvuku: Adam Voneš

Jak se Ivanovi žije v jeho těle? Ivan Kačur více než rok zaznamenával své sny, písně, rozhovory s rodinou nebo zvuky okolní krajiny na přenosný rekordér. Nahrávky posílal dokumentaristovi Jiřímu Slavičínskému. Výsledkem jejich spolupráce je poetický deníkový dokument o tvořivosti, životě s nemocí, smrtelnosti a naději. Autoři: Ivan Kačur, Jiří Slavičínský Režie: Jiří Slavičínský Dramaturgie: Brit Jensen Zvuk a mix: Martin Ožvold Producent: Vratislav Šlajer Foto: Vojtěch Polák Vyrobil Audionaut

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená. Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021. Režie: Lukáš Houdek Hudba a zvukový design: Adam Voneš Dramaturgie: Brit Jensen ************************************** Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka. Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená. Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021. Režie: Lukáš Houdek Hudba a zvukový design: Adam Voneš Dramaturgie: Brit Jensen ************************************** Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka. Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená. Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021. Režie: Lukáš Houdek Hudba a zvukový design: Adam Voneš Dramaturgie: Brit Jensen ************************************** Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka. Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená. Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021. Režie: Lukáš Houdek Hudba a zvukový design: Adam Voneš Dramaturgie: Brit Jensen ************************************** Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka. Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená. Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021. Režie: Lukáš Houdek Hudba a zvukový design: Adam Voneš Dramaturgie: Brit Jensen ************************************** Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka. Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená. Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021. Režie: Lukáš Houdek Hudba a zvukový design: Adam Voneš Dramaturgie: Brit Jensen ************************************** Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka. Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Jak se žije v českém veřejném prostoru? Proč býváme k nenávisti a ústrkům kolem nás apatičtí? Je nenávist k ženám pro nás specifická? Z čeho pramení a co s tím dá dělat? Rozhovor s Brit Jensen natočil dramaturg podcastu Exteriéry Adam Voneš.

S jakou nenávistí se může člověk setkat v každodenním životě? V hospodě, ve vlaku nebo v hotelu? Dokumentaristka Brit Jensen během šesti let natočila nejrůznější projevy nenávisti - náhodné i všední. Časem jí ale nahrávky začaly v počítači překážet, nevěděla si rady, co s nimi. Tak vznikl audiodokument o "lesbických krávách", "rezavých pí*ách" a "buznách s křivými zuby”. Jak totiž autorka zjistila, není v tom sama. Ženy se ve veřejném prostoru setkávají s urážkami a nenávistí poměrně často. Vítejte v Hotelu Hate! Režie: Brit Jensen Zvukový design a mix: Adam Vones Hra na klarinet: Tinke Pliestik Jensen Dramaturgie: Lukáš Houdek

Tereza Reková natáčí audiodokumenty více jak 11 let a získala za ně také řadu ocenění. Je těžké rozpovídat lidi, které vidí často poprvé v životě? Jak se jí pracovalo na dokumentu Hana a její rodina, který pro Exteriéry natočila nedávno? A jak si vybírá témata pro své natáčení? Rozhovor s Terezou Rekovou natočila dramaturgyně podcastu Exteriéry Brit Jensen.

Hana slaví 16. narozeniny. Přála by si, aby jí už bylo 17. Ze všeho nejvíc by ale už chtěla být konečně plnoletá. Hana má totiž hodně snů a plánů. A také Downův syndrom. Co v dnešní společnosti znamená "být jiná"? A jaké to je, když mladá dívka stojí na prahu dospělosti, ale zároveň tuší, že asi nikdy nebude moct bydlet sama? Hana nás provede svým světem a představí nám i středobod svého života: své rodiče a dva mladší bratry, které si rodiče vzali do pěstounské péče. Zkrátka rodina, která kam vkročí, strhne na sebe veškerou pozornost. Režie: Tereza Reková Dramaturgie: Brit Jensen Zvukový design: Adam Voneš

Co se stane, když Váš syn vstoupí do hnutí Haré Krišna? Jak se natáčí časosběrný dokument o hledání nevěsty na dálku? A jak chutná jídlo uvařené pro Krišnu? O natáčení dokumentu Mnich hledá ženu si povídá dramaturgyně podcastu Exteriéry Brit Jensen s autorkou Martinou Pouchlou.

Představte si, že vám partnera určí numerologové na základě data vašeho narození. Že žije tisíce kilometrů od vás. Nemluví vaším jazykem, ani jiným, který byste ovládali vy sami. Přesně takový je případ Štěpána. Je totiž členem hnutí Hare Krišna. Jak jeho cesta za nevěstou vypadala? A jak se daří rozumět a respektovat jeho životní směr Štěpánovým nejbližším? O tom je audiodokument Martiny Pouchlé. Režie: Martina Pouchlá Dramaturgie: Brit Jensen, Adam Voneš Sound Design: Adam Voneš Grafický design: Michelle Adlerová