Pro(fi) ucetni

Komunikace je nezbytnou součástí našich každodenních osobních i profesních životů, účetní a účetnictví nevyjímaje. Vždyť podstatou účetnictví je sběr a sdělování (finančních i nefinančních) informací. Účetní tak bezpodmínečně musí být schopni komunikovat a pokud se účetní (zvídavě) ptá, není to rozhodně na škodu. V další epizodě podcastu Pro(fi) účetní se rozpovídala Simona Fialová a Jitka Zelená, partnerky společnosti ECOVIS FACTA a.s., a poodkrývají, co pro ně komunikace znamená, jak ji mají se svými klienty, ale i interně mezi sebou se svými kolegy nastavenu a jaká rizika mohou být spojena s nekomunikativními účetními.

Víme a slýcháme o ní déle, ač jsme neměli zásadní představu, co všechno umí, a v účetnictví si ji nějakou dobu spojujeme s vyčítáním informací z účetních dokladů. Poslední rok je však přelomový, u mnohých z nás pozměnila pracovní postupy a postupně zjišťujeme, že nám může být v běžném (profesním) životě velmi nápomocná. Umělá inteligence neboli AI. Pro Lukáše Neumanna je však smyslem jeho života, začal se ji věnovat před léty na vysoké škole, byl u řady implementací AI do SW produktů, a především je autorem Redque. Engine české umělé inteligence, na kterém je postavena aplikace Alice by redque, on-line účetní kolegyně, kterou v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní představil Jaroslav Ždímal.

Dlouhodobě patří mezi účetní oblasti, které jsou zmiňovány jako zásadní rozdíl mezi českým a mezinárodním účetnictvím, přičemž s rokem 2019, kdy byl v IFRS představen koncept práva k užívání aktiv, tento rozdíl ještě více nabobtnal a pro nespočet společností představuje stěžejní záležitost účetního výkaznictví a auditu. Výhledově s novým zákonem o účetnictví by však měla být koncepce pravidel sladěna a rozdíly minimalizovány. O leasingu a jeho současné koncepci se rozpovídal v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní Tomáš Kachlík, senior manažer auditních a účetně poradenských služeb společnosti Deloitte, který se k pravidlům věnuje od roku 2018, byl účasten řady implementačních projektů a stojí též za vývojem IT nástroje dLease.

Účetním transakcím předcházejí smluvní ujednání a pokud digitalizujeme a automatizujeme procesy v účetnictví, je zajisté vhodné se zamyslet i nad zefektivněním práce s právní dokumentací a v ideálním případě ty dvě podnikové sféry propojit. Nejde přitom jen o digitalizaci smluv a související digitální archív, ale o automatizaci celého procesu od přípravy smluv, přes identifikaci klienta, zajištění elektronických podpisů, schvalování až po tu archivaci a případnou notifikaci, že smlouvu už není nutné dále archivovat. Jan Bruder v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní povídal o platformě a aplikaci Legal Systems a společnosti, do níž vstoupil jako spolumajitel v roce 2022 a má na starost byznys a strategii firmy.

Blízký vztah k přírodě ji provází od dětství a na gymnáziu zvažovala, zdali studium více zaměřit na botaniku a biologii nebo se naopak ponořit do ekonomických oborů. Rozhodla se pro účetnictví na VŠE v Praze, přičemž na konci svého studia byla přizvána na studijní pobyt na katedru finančního účetnictví a auditingu, kde jí štěstí přálo a došlo k propojení její původní lásky k zemědělství s vystudovaným oborem. Na katedře působí dodnes, je docentkou a vede kurz „Účetnictví v zemědělství“. Dana Dvořáková, v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní, s úsměvem a vtipem povídá o zobrazení slepic a vajíček v rozvaze, prvotním zachycení a ocenění narozených telat, odpisování hejna hus, včelí královně a medu a samozřejmě stranou nebylo ani obilí a účetní agenda při jeho sklizni. Probrali jsem jak české účetní předpisy, tak IFRS a v nich vymezenou úpravu biologických aktiv a jejich reálné oceňování.

Setkali se cca před 16 lety jako kolegové – zaměstnanci ve výrobní firmě, kdy jeden se věnoval IT oblasti a řízení procesů a druhý účetnictví a financím. Poté si šli každý svojí cestou, aby se po letech opět potkali a spojili své síly a znalosti při realizaci vlastního projektu – wflow. David Groh, soustředěný primárně na technologický vývoj produktu, a Robert Soudný, zajišťující vazbu produktu na účetnictví a dnes též obchodní záležitosti, byli hostem další epizody podcastu Pro(fi) účetní aneb povídali jsme si, kam se v jejich podání posunula práce s účetními doklady a prvotní myšlenka jejich digitalizace postupně k sobě nabalující další funkcionality a propojení do automatizace řady procesů, přesto bez ztráty základní premisy – vazby na účetnictví.

Když studovala na vysoké škole finanční management, ambice současného postavení neměla. Dnes je vidět, jak ji to nesmírně baví a naplňuje. Práce s lidmi ve firmě i mimo ni, určování směru a strategie, budování businessu a je nutno říci, že se ji a jejím kolegům též daří. Je to již 17 let, co z vedení investiční skupiny přešla do poradenství, tehdy menší, ale svým jménem známé společnosti TACOMA. Pět let se věnovala akvizicím a fúzím, aby v roce 2010 vzala do rukou otěže celé firmy a začala ji posouvat dál, přičemž prvním krokem bylo začlenění do mezinárodní sítě RSM. Hostem podcastu Pro(fi) účetní byla Monika Marečková, řídící partner poradenské společnosti RSM Czech Republic and Slovakia.

Její první štací byla Hypoteční banka, do níž nastoupila v roce 1997 na pozici hlavní účetní a prostředí bank včetně související regulatoriky ji postupně přirostlo k srdci. Po pěti letech přestoupila do řad účetních specialistů České spořitelny, než přišla výzva, kterou dnes zpětně hodnotí jako největší a nejtěžší na své profesní cestě. Z pozice hlavní účetní pomáhala budovat Equa bank, což ji však natolik vyčerpalo, že si od bankovnictví potřebovala oddechnout. Jenže má ráda výzvy, a tak po krátké pauze se jako účetní pustila do projektu Sečteno, které ji osobně přivedlo k automatizaci a digitalizaci účetnictví a zbýval již jen krůček k založení vlastní účetnictví kanceláře. Po osmi letech se vrátila opět do banky – do ČSOB. Hostem již 60. epizody podcastu Pro(fi) účetní byla Jolana Pražáková.

Do banky ho přivedla na popud kamaráda brigáda během vysokoškolského studia a již v ní zůstal. Začínal v provozu a administrativě, aby postupem času přes back-office karetních operací přešel plně do divize financí a k účetní metodice. Během své působnosti vedle té běžné účetní bankovní rutiny zažil přechod banky na IFRS, proces IPO, akvizice a fúze. V další epizodě podcastu Pro(fi) účetní něco z toho účetního dění v bance poodkryl Jan Novotný, senior manažer účetnictví, daní a IFRS reportingu ve společnosti MONETA Money Bank, přičemž stranou nemohl zůstat ani model očekávaných úvěrových ztrát a jeho dopad do účetní závěrky.

Stál u zrodu automatizace bankovních operací, u systému ABO, který se dodnes používá v mezibankovním platebním styku a jako autor variabilního symbolu stále ovlivňuje obsahovou náplň bankovních převodů. Byl počátek 80. let, po studiích a po vojně nastoupil do ČSAD a začínal se formovat jeho vztah k technice automatizace. V ČSAD měl řadu let na starost vývoj informačního systému, automatizoval procesy a využíval roboty. Po revoluci se pustil do vývoje účetního systému a též do vlastní účetní praxe, přičemž neustále hledá řešení, jak nepořizovat to, co již jednou bylo pořízeno a jako minimalizovat počet vlastních úkonů. V další epizodě podcastu Pro(fi) účetní povídal Karel Jačko a stranou nezůstaly ani e-faktury.

Koncertní činnost zahájila vystoupením v Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka v lednu 1896 a letos tak zažívá Česká filharmonie již 127. koncertní sezónu. Český symfonický orchestr, jemuž se dostalo světového uznání, domácím zázemím je nadále historická budova Rudolfina a jehož finančním ředitelem je již 12. rokem Ondřej H. Matyáš. Než do České filharmonie nastoupil působil v Člověku v tísni jako finanční manažer pro misi v Afgánistánu a skrz současného člena dozorčí rady této neziskové organizace má vhled do realizace a finanční stránky řady dalších projektů. Zajímavosti a účetní specifika spojená s těmito dvěma organizacemi a jejich činnostmi jsme rozpovídali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní a stranou nezůstal ani obecný pohled na controlling v neziskových organizacích, kterému se Ondra věnuje ve své pedagogické a publikační činnosti.

Nemovitosti bývají významnou složkou aktiv účetních jednotek a u vybraných typů je na nich postaven celý business, ať již v rovině výstavby za účelem prodeje nebo držby a pronájmu. Zároveň není asi jiných nefinančních aktiv, u nichž může docházet tak k zásadním rozdílům mezi tržním a historickým oceněním. Důsledkem jsou účetní pravidla požadující reálné ocenění v účetních výkazech, případně jen uvedení takové informace v příloze. Jsme tak v účetní praxi nuceni komunikovat se znalci a podkladem pro účetní zachycení se stávají znalecké posudky. Pohled na nemovitostní trhu a práci znalců jsme probrali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní, jejímž hosty byl Jiří Skotnica a Tomáš Seidl, znalci v oblasti oceňování nemovitostí působící ve znalecké kanceláři poradenské společnosti RSM.

Motivy realizace podnikových přeměn, zejména fúzí či rozdělení, mohou mít nejrůznější povahu. Z pohledu daní by měly být daňově neutrální, přesto lze nalézt řadu příkladů přeměn, které daňově neutrální nejsou a mnohdy jsou buď na samé hranici zneužití daňového práva nebo ji dokonce překračují. Nápomocné tomu přitom mohou být účetní souvislosti. Vybrané situace přiblížil v dalším podcastu Pro(fi) účetní Jáchym Lukeš, který na účetní, právní a daňové aspekty zneužití práva při přeměnách zaměřil svoji disertační práci. Stranou tak nezůstal ani dlouhodobý výzkum přeměn v ČR realizovaný na Fakultě financí a účetnictví VŠE v Praze a jeho působnost v této oblasti na Specializovaném finančním úřadu.

Právník a technologických nadšenec, co si libuje v datech a informačních systémech, od nichž je velmi blízko i k účetnictví, které pokládá za poměrně silně regulovanou činnost a nejde přitom ani tak o zákon o účetnictví či související daňové předpisy. Nešvar spatřuje v leckdy laxním přístupu k práci s (osobními) daty a v jejich ochraně, ač sám GDPR považuje za skvělou věc. O tom, jaké povinnosti by si účetní měli uvědomovat a co by měli mít vyřešeno ve svých zpracovatelských smlouvách se v další epizodě podcastu Pro(fi) rozpovídal Jan Bárta, partner advokátní kanceláře Barta Legal, a stranou nezůstala ani role účetních v oblasti AML a padla též otázka, zdali má mít účetní svého advokáta a proč?

Slovy „já to zkusím, nemůžu nic ztratit“ nastoupila po absolvování vysoké školy do auditu poradenské společnosti KPMG, jedné z Big4, a doslova tam vyrostla. Dnes po více jak 20 letech působí jako senior manažer v oddělení Risk consulting, do něhož spadají i účetní služby, ale nejde přitom o vedení účetnictví. Podstata tkví v řešení metodických otázek, použití IFRS, zpracování konsolidací či nově ESG. Větší detail současné agendy tohoto oddělení představila Eva Fryjaufová, s níž jsme si povídali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní, a stranou nezůstaly ani její začátky a její osobní pohled na vnímání účetní profese.

Bude nás asi málo v té účetní a auditorské profesi, kdo by ji neznal, nepotkal nebo od ní něco nepřečetl. Mnohé z nás svým působením na Vysoké škole ekonomické v Praze formovala a o mnohé se svými počiny v účetní a auditorské profesi zasloužila. A nepolevuje, ač to letos bude již 55 let od konce jejích vlastních vysokoškolských studií. Byla předurčena k výuce na středních odborných školách, zůstala na VŠE, vedla katedru finančního účetnictví (a auditingu), spoluzakládala Komoru auditorů ČR a působila v jejím prezídiu, stejně tak byla v prvním prezídiu Rady pro veřejný dohled nad auditem, působí v redakčních radách a stále zastupuje Fakultu financí a účetnictví VŠE v Národní účetní radě a tvoří její interpretace. Ač výčet všech aktivit prof. Libuše Müllerové by byl sám na jednu pořádnou odbornou knihu, pokusili jsme je společným povídáním shrnout v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní.

Začínala jako asistent auditora v BDO, odkud se po čtyřech letech přesunula do Pwc a začala se orientovat na účetní poradenství. Z prvního angažmá si odnesla dekret auditora. Z druhého ACCA vzdělání a zkušenosti z řady projektů zaměřených na implementaci účetních pravidel. V roce 2015 přišla nabídka a její rozhodnutí přejít z poradenství do korporace, konkrétně účetního oddělení společnosti T-Mobile Czech Republic. Dnes ve společnosti působí jako Accounting, Tax & Treasury Director a v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní Pavlína Krejčí poodkryla něco z toho, jak zpracování účetnictví a výkaznictví ve společnosti začleněné do skupiny Deutsche Telekom vypadá a probíhá.

V prosinci 2022 jako partner skupiny TPA přebíral dvě ocenění, konkrétně za první místo v soutěži Účetní firma roku 2022 a za vítězství v kategorii nejlepší daňový a finanční poradce soutěže CIJ Awards. Ač je dnes daňovým partnerem ve skupině TPA v ČR, v níž působí přes 17 let, začínal svoji praxi v Rakousku jako absolvent vídeňské Wirtschaftsuniversität. Nejdříve jako asistent auditora a později též jako specialista účetnictví se zaměřením na oblast IFRS a US GAAP. Jeho profesní cesta je propojením náhody a odhodlání jít si za poznáním. I proto je dnes Petr Karpeles, s nímž jsme si povídali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní, jak daňovým poradcem, tak absolventem americké profesní kvalifikace CPA.

Přes dvacet let je aktivní v účetní a daňové praxi, je účetním expertem systému certifikace účetní profese a daňovým poradcem, vede vlastní účetně-daňovou kancelář v Českých Budějovicích a neboť tíhla dlouhodobě také k právu, přidala jej později do svého vysokoškolského vzdělání a propojila ve svých aktivitách ekonomickou a právní disciplínu. Poslední čtyři roky se v roli prezidentky Svazu účetních ČR věnuje též otázkám účetní profese a normotvorbě spojené zejména s přípravou nového zákona o účetnictví. Magdalena Králová byla hostem první epizody podcastu Pro(fi) účetní roku 2023 a povídali jsme si nejen o postavení účetních a působnosti Svazu účetních ČR, ale též třeba o právní odpovědnosti spojené s vedením účetnictví.