My jsme Fifejdy - PODCAST Mestske nemocnice Ostrava-logo

My jsme Fifejdy - PODCAST Mestske nemocnice Ostrava

Health & Wellness Podcasts

Městská nemocnice Ostrava má 175letou historii, moderní zázemí, sídlí v centru Ostravy a zaměstnává více než 2000 lidí. Zahrnuje 32 klinických pracovišť a téměř 120 specializovaných ambulancí. Žádná z nefakultních nemocnic v České republice nedisponuje tak vysokým počtem akreditovaných specializovaných center jako naše nemocnice. Jsme jediné Centrum hyperbarické medicíny na Moravě a ve Slezsku. Trvalá obměna přístrojového vybavení, postupná modernizace celého areálu, důstojné zázemí pro personál i vysoký komfort pro pacienty, to jsme My Fifejdy. Hosty budou nejen primáři oddělení,ale také další odborníci z oboru. Pravidelně se vám budeme hlásit z naší nemocnice v srdci Ostravy.

Location:

Czech Republic

Description:

Městská nemocnice Ostrava má 175letou historii, moderní zázemí, sídlí v centru Ostravy a zaměstnává více než 2000 lidí. Zahrnuje 32 klinických pracovišť a téměř 120 specializovaných ambulancí. Žádná z nefakultních nemocnic v České republice nedisponuje tak vysokým počtem akreditovaných specializovaných center jako naše nemocnice. Jsme jediné Centrum hyperbarické medicíny na Moravě a ve Slezsku. Trvalá obměna přístrojového vybavení, postupná modernizace celého areálu, důstojné zázemí pro personál i vysoký komfort pro pacienty, to jsme My Fifejdy. Hosty budou nejen primáři oddělení,ale také další odborníci z oboru. Pravidelně se vám budeme hlásit z naší nemocnice v srdci Ostravy.

Language:

Czech


Episodes

O atraktivitě i specificích práce v nemocniční lékárně s vedoucím lékárníkem Kamilem Hrubým

2/28/2024
Nemocniční lékárna poskytuje plný servis jednotlivým oddělením nemocnice, od přípravy léků, včetně těch s velmi náročnou přípravou například pro onkologické pacienty nebo léků, které se připravují asepticky a aplikují se injekčně. Ale poskytuje i řadu konzultačních činností, včetně odpovědí na dotazy pacientů, zdravotníků ale i lékařů. Vedoucího lékárníka MNO Kamila Hrubého jsme se zeptali na nedostatek farmaceutů i rozdělení činností v lékárně. “Sice jsou v současné době v České republice dvě fakulty – v Hradci Králové a v Brně, ale myslím si, že jako v řadě oborů se potýkáme i v tom našem s tím, že z něj odchází více seniorů, než do něj přichází mladých lidí.” “V lékárně nepůsobí pouze farmaceuti, jsou to i farmaceutičtí asistenti, absolventi vyšších odborných škol a jejich kompetence nejsou tak široké jako u farmaceutů. Asistenti například nemohou vydávat léky na předpis, ale řadu činností samozřejmě dělají samostatně. A kromě nich máme v naší lékárně také sanitáře, technicko-hospodářské pracovníky, dvě ekonomky, celkem je v týmu kolem pětatřiceti lidí.” Vedoucí lékárník Kamil Hrubý nám přiblíží rozdíl mezi slovy farmaceut a lékárník, prozradí, proč si vybral toto povolání i jak namotivovat studenty, aby si zvolili tento obor, který ho baví, zároveň jej ale považuje za náročný. A jak je to s nedostatkem léků? “Ta situace v současné době opravdu není jednoduchá, protože tak, jak je řada výroby globalizovaná, tak je globalizovaný i řetězec výroby léků a zejména výroba účinných látek, z kterých se potom léky připravují, je dneska velkým problémem. Ty účinné látky se v dnešní době vyrábí v naprosté většině v Asii, konkrétně v Číně a v Indii, a pak stačí jakýkoliv problém v transferu léčiv nebo těch léčivých látek a okamžitě vznikají problémy, nebo se přenášejí v tom řetězci dále a končí to nakonec problémem, který řešíme my přímo v lékárně, že lék prostě není.” Farmaceuti z lékárny spolupracují s klinickými farmaceuty, kteří v Městské nemocnici Ostrava začínali před 10 lety. Vedoucího lékárníka Kamila Hrubého se ptáme na hodnocení jejich spolupráce: “Jejich práce je super, tito naši kolegové se zaměřují zejména na ty nejkomplikovanější případy pacientů, docházejí na jednotlivá oddělení, řeší ty lékové problémy přímo u lůžka, a je určitě bezva, že tady jsou.” Kamil Hrubý se narodil ve Strakonicích, farmaceutickou fakultu vystudoval v Hradci Králové a ve stejném městě absolvoval také postgraduální studium. V Městské nemocnici Ostrava je vedoucím lékárníkem od roku 2014. Žije v Beskydech.

Duration:00:22:56

Mladý obor, mladý primář - Martin Formánek o nejčastějších diagnózách ORL i varovných signálech...

1/4/2024
Poměrně mladý obor, jehož počátky se datují do první poloviny 19. století, vznikl postupným spojováním až k dnešnímu krásnému oboru otorinolaryngologii. Primář oddělení Martin Formánek v podcastu například komentuje, s jakými činnostmi se na oddělení ORL Městské nemocnice Ostrava setkávají jeho lékaři: “Lékař, který u nás pracuje, potkává skutečně ORL v celé své šíři. Od kompenzace sluchu, poruch hlasu až po veškerou operativu u dospělých i dětí. A samozřejmě každá ta věková kategorie má něco do sebe a ke každé je potřeba trošku jinak přistupovat. I v rámci toho, co je nejpravděpodobnější, jaká patologie a jak se konkrétně u toho daného člověka řeší.” Dozvíme se také, jaké nejčastější výkony se provádějí u dětí: “Nejčastější diagnózy naštěstí u dětí nejsou ty závažné, v případě chirurgie se v drtivé většině případů jedná o odstranění hltanové mandle, lidově řečeno nosní mandle. Je to výkon, který netrvá dlouho. Dítě po něm rozkvete, je-li správně indikováno, a my ho děláme i rádi. Děti potom nemají tak časté záněty středního ucha, nechrápou, dýchají nosem, nemají tak časté rýmy. Snažíme se jim vytvořit na oddělení takové prostředí, aby to snášely ony i jejich doprovod co nejlépe,” doplňuje primář Formánek. V jaké situaci je na místě návštěva specialisty z ORL a nestačí návštěva praktického lékaře? “Návštěva praktického lékaře řeší až 95 % různých patologií, kterým se i my běžně věnujeme, a potom jsou samozřejmě speciální věci, které tvoří ten zbytek. Ale samozřejmě to, co by nemělo snést odkladu, jsou podezření na nádor, eventuálně nějaké jiné akutní komplikované záněty, a postačí, když člověk bude myslet na: nějaké asymetrie, jednostrannost svých potíží, to znamená například bolest v krku na jedné straně, ať už třeba několik dní, nebo několik týdnů. Také nějaká bulka na krku jednostranná několik týdnů trvající není úplně standardem, měla by vzbudit podezření minimálně na to, že se nechám vyšetřit. Dále potom jednostranné krvácení, jednostranné nosní obstrukce – nedýchám jednou stranou nosu. A potom třeba neschopnost polykat, chrapot a tak dále,” vysvětluje primář Formánek. Oddělení ORL chystá pro následující období několik novinek – zprovozní nejen spánkovou laboratoř, ale dočká se také nového robota s označením Da Vinci. Před pár dny začali otorinolaryngologové v MNO využívat chirurgický operační laser, který jim pomáhá například při operacích středouší a hlasivek. Otorinolaryngolové provádějí velké množství operací štítných žláz a věnují se dalšímu rozvoji onkologické operativy včetně multioborové spolupráce. Dozvíme se více o budoucnosti oboru, volném čase pana primáře i jeho vztahu k rodnému městu. Martin Formánek se narodil v Ostravě. Lékařskou fakultu vystudoval v Hradci Králové. Lékařem v naší nemocnici je od ledna 2023 a od září téhož roku je primářem oddělení ORL.

Duration:00:25:52

Až 80 % pacientů, kteří k nám přijdou do ambulance, vlastně vůbec neví, proč kouří, uvádí primář plicního oddělení MNO Radovan Kozel.

11/14/2023
Oficiální název plicního oddělení zní – Pneumologie (stará se o pacienty s plicními onemocněními) a ftizeologie (léčí i malý počet pacientů s tuberkulózou plic), která se v České republice stále vyskytuje, i když v nízkém počtu. Mezi jejich pacienty patří také ti, kteří mají problém s kouřením nebo chrápáním. Co o pacientech s tímto problémem říká primář Kozel? “Ke své vlastní škodě návštěvu lékaře odkládají, ale bylo by dobré, aby přišli k nám na plicní, ale i ORL oddělení. U nás pacienta celkově vyšetříme, odebereme anamnézu, provedeme rentgen plic i základní dechovou zkoušku, také spirometrii a domů mu zapůjčíme přístroj, se kterým se vyspí, a podle toho zjistíme, jestli chrápe nebo jestli je to chrápání spojeno s poklesem kyslíku, okysličením těla přes noc, což se potom musí léčit.” Mezi pacienty oddělení patří také kuřáci: “... asi třetina populace v České republice kouří, včetně mladých lidí, a přibývá žen kuřaček. Proto dochází k dramatickému nárůstu například výskytu plicní rakoviny u žen, přičemž u mužů to lehce klesá,” doplnil primář Kozel. V případě rakoviny plic existuje časný záchyt této negativní diagnózy. Co může plicní oddělení udělat pro pacienty v tomto směru? “Česká republika se zařadila mezi země s rozsáhlým preventivním programem, který se jmenuje Časný záchyt plicní rakoviny. Týká se lidí ve věku od 55 do 74 let. Pokud jsem člověk, který má třeba 60 let a kouřil jsem 20 cigaret denně po dobu 20 let, tak mám nárok prostřednictvím svého praktického lékaře nebo jakéhokoliv plicního lékaře se do daného programu zapojit. S tím pacientem si popovídáme na plicní ambulanci, uděláme mu vyšetření dechových funkcí a zajistíme mu rentgenové vyšetření plic ve formě počítačové tomografie. A podle daného vyšetření a podle nálezu pacienta je pak určen další algoritmus kontrol. Ty probíhají postupně po dobu 5 let a cílem programu je zvýšit záchyt plicní rakoviny ve včasné formě, která je léčitelná formou operace. Až 85 % plicních nádorů je v současné době bohužel zachyceno ve stadiu, kdy už se nedá operovat,” konstatoval primář Kozel. Více o programu je uvedeno zde: Časný záchyt plicní rakoviny | Vaše NEMOCNICE v srdci Ostravy (mnof.cz) Plicní oddělení MNO nemá naplněné stavy a uvítalo by posilu: “Byli bychom moc rádi, kdyby náš tým posílil alespoň jeden plicní lékař. Nejlépe mladšího věku, který by tady začal budovat svoji kariéru. Jestli to bude lékař nebo lékařka není podstatné, tento obor je vhodný pro muže i pro ženy,” uzavřel primář podcastové povídání. Radovan Kozel se narodil v Ostravě. Lékařskou fakultu studoval v Olomouci, dokončil ji v roce 1993 a primářem oddělení Pneumologie a ftizeologie Městské nemocnice Ostrava se stal 2. ledna roku 2006.

Duration:00:25:34

Staráme se nejen o pacienty s bolestmi zad nebo po úrazech, v poslední době čím dál častěji připravujeme budoucí maminky na porod, říká primářka Rehabilitační a fyzikální medicíny MNO Jana Vlčková.

9/20/2023
Historie rehabilitace sahá až do dob starých Římanů, nicméně přímo tento termín k nám přinesli Američané v době druhé světové války. “Staráme se pacienty s neurologickými problémy, ať už jsou to bolesti zad, nebo kořenové syndromy. Také o pacienty s mozkovými příhodami, po úrazech hlavy, operacích mozku nebo páteře. Hodně spolupracujeme s ortopedy, traumatology i internisty. A nyní rozvíjíme užší spolupráci s gynekology, pečujeme o pacientky s inkontinencí, budoucí maminky připravujeme na porod,” říká primářka oddělení Jana Vlčková. Do týmu, který tvoří oddělení Rehabilitační a fyzikální medicíny MNO, patří rehabilitační lékaři, fyzioterapeté. ergotarapeuti a samozřejmě zdravotní sestry. Mluvit se bude o nejčastějších potížích pacientů, kteří navštěvují rehabilitaci. O rozdílech mezi rehabilitačním pracovníkem a fyzioterapeutem, dokonce i o detektivní práci. “Třeba přijde pacient s tím, že ho bolí koleno, ale při vyšetření zjistíme, že problém je úplně někde jinde, že může být třeba v kyčelním kloubu nebo v oblasti bederní páteře. A třeba u bederní páteře je to takové ošemetné… Pacienti přijdou s tím, že je bolí noha a diví se, proč se jim dívám na záda a tvrdím jim, že problém není v noze, ale bederní páteři, to se stává opravdu často,” doplňuje primářka Vlčková. Více o hledání prvotních příčin potíží i o tom, jak prospívat vlastnímu tělu, abyste se vyhnuli péči rehabilitačního oddělení, zjistíte v dalším podcastu. Primářka oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny Městské nemocnice Ostrava Jana Vlčková se narodila ve Vsetíně, ale od pěti let žije v Ostravě. Lékařskou fakultu vystudovala v Olomouci a primářkou našeho oddělení je od 1. 4. 2017. Předtím pracovala v jiné regionální nemocnici a také v lázních v Karlově Studánce.

Duration:00:22:38

Anesteziolog je vlastně takovou dobrou duší a strážným andělem, který provází pacienta na cestě operačním výkonem, říká primář oddělení ARO Městské nemocnice Ostrava Tomáš Málek.

8/7/2023
Za posledních 30 let se v oboru anesteziologie nejvíce změnilo technické vybavení, které je dnes na kosmické úrovni oproti roku 1993, zcela jiné možnosti mají také lékaři v péči o pacienty. Primář ARO Městské nemocnice Ostrava Tomáš Málek uvádí: “Dneska prakticky cokoliv můžeme monitorovat a objevila se spousta přístrojů, kterými můžeme nahrazovat orgánové funkce, to dříve také nebylo. A také se změnil pohled na pacienta, co všechno pro něj můžeme udělat, co všechno se dá léčit, z jakých všech katastrofických situací se dá vybřednout. Tam, kde bychom to před 10, 15 nebo 30 lety vzdali, tak dnes pokračujeme dál a bojujeme, protože jsou nové možnosti, které nám dává přístrojová technika.” Jaké vlastnosti musí mít anesteziolog? A kým pro pacienta je? Podle primáře Málka je takovou dobrou duší a strážným andělem, který provází pacienta na cestě operačním výkonem. Podělil se také o případ pacienta, kterého tzv. vytáhli hrobníkovi z lopaty… “Asi před měsícem nám přivezli pacienta, který měl akutní infarkt. Docela dlouho ho oživovali, kolegové z kardiologie se o něho perfektně postarali a opravili mu srdíčko. My jsme ho u nás měli týden na dýchacím přístroji, sledovali jsme jeho životní funkce a pak jsme ho probrali. Pacient se probral k plnému vědomí a dnes už na zahrádce zase okopává ředkvičky. Tak to je přece krásné, tohle je příběh, který každý lékař vždycky rád slyší, protože to je ten motor, a to palivo, na kterém jedeme,” dodal primář Málek. Prozradil také jak vidí budoucnost oboru a proč se věnuje regionální politice. A z čeho pramení jeho pocit „vrátil jsem se domů“ při návratu po deseti letech do Městské nemocnice Ostrava? „Asi to souvisí s tím, že jsem tady jako lékař vyrostl, že jsem tady vlastně od plenek, kdy si mě moji “druzí rodiče, starší lékaři“, kteří mě naučili značnou část toho, co teď umím, vzali do parády a vykřesali ze mě něco, co jsem sám ani netušil, že jsem… Vlastně jim vděčím za to, co ze mě udělali,“ uvedl primář. Hostem dalšího dílu Podcastu Městské nemocnice Ostrava (MNO) je primář oddělení ARO Tomáš Málek, který se narodil v Olomouci, kde i vystudoval. V roce 1992 nastoupil jako anesteziolog do MNO. Po deseti letech práce v jiné regionální nemocnici se v listopadu 2022 vrátil na pozici primáře oddělení.

Duration:00:20:16

Nemocniční patologové se narozdíl od soudních lékařů věnují především živým pacientům, studují odebrané vzorky tkání. Patologii označuje primářka oddělení Zuzana Gattnarová za královnu medicíny.

6/28/2023
Hostem dalšího Podcastu Městské nemocnice Ostrava (MNO) je primářka oddělení Patologie Zuzana Gattnarová, která se narodila v Ostravě a univerzitu vystudovala v Brně. Do MNO nastoupila v roce 1997, primářkou oddělení je od roku 2017. „My se věnujeme především živým lidem, protože studujeme vzorky, které jsou odebrány na jakémkoliv oddělení naší nemocnice. A to je vlastně základ naší práce. Provádění pitev je marginální záležitostí, tvoří tak desetinu z naší pracovní náplně,” uvádí primářka Zuzana Gattnarová. První veřejná pitva se uskutečnila 8. června 1600. Provedl ji lékař Jan Jesenus-Jesenský, který studoval lékařství, zaměřil se na anatomii a chirurgii. Byl osobním lékařem císařů Rudolfa II. a Matyáše. Později byl rektorem a kancléřem University Karlovy v Praze. První pitva trvala pět dní a přihlíželo jí pět tisíc osob. Primářka Gattnarová vyvrací mýty, které jsou spojeny s tímto oborem. Mluví o ponorkách, studené medicíně i alkoholu. Patologii označuje za královnu medicíny a doplňuje: „Jsme jedni z mála, kteří dělají definitivní diagnózy – na rentgenu se zjistí, že tam „něco” je, chirurg odstraní bulku, ale definitivní diagnózu stanovíme my. Je to někdy velmi obtížné, protože naše diagnózy jsou konečné a víme, že některé z nich změní pacientovi život.” A jak bude vypadat obor patologie za 20 let? „Myslím si, že patologie bude pořád nauka o nemoci a o tom, že budeme zkoumat, proč ta nemoc vzniká a jak se dá léčit. Ale tak jako ve všech ostatních oborech i patologie projde další modernizací. Nakonec to bude tak, že počítače budou schopny samy odečítat ty naše vzorečky, i když nevěřím, že to zvládnou úplně u všech,” dodala primářka Gattnarová. Objekt patologie, který pochází z 60. let minulého století, čeká velká rekonstrukce. Už o prázdninách bude procházet proměnou pitevní trakt.

Duration:00:20:10

České porodnictví je na tom podobně jako mercedes mezi ostatními značkami aut, patří mezi 10 nejlepších na světě, říká Marek Ožana, primář oddělení Gynekologie a porodnictví Městské nemocnice Ostrava.

5/24/2023
Hostem dalšího Podcastu Městské nemocnice Ostrava (MNO) je primář oddělení Gynekologie a porodnictví Marek Ožana, který se narodil v Opavě a univerzitu vystudoval v Olomouci. Do MNO nastoupil v roce 1990, primářem oddělení je od roku 2012. Laskavé císařské řezy, které jsou nejčastěji mediálně diskutovaným tématem za jeho oddělení, popsal těmito slovy: „První kroky člověka ve vesmíru byly malým krůčkem pro astronauta, ale velkým krokem pro lidstvo. Pro nás lékaře je takový císařský řez malým krůčkem – v provádění té operace se nic nemění, ale je to obrovský krok pro rodiče, kteří ho mohou prožít.“ Za rok má na svém kontě Porodnice MNO zhruba padesát laskavých císařských řezů. V současné době jsou v České republice jen dvě zařízení, která nastávajícím maminkám takový příchod dítěte na svět umožní. „Když si maminka pomáhá potáhnout miminko z dutiny břišní na svůj hrudník a ke své hlavě, tak je sterilně oblečená, má nasazené sterilní rukavice, pro nás to neznamená žádné ohrožení sterility operačního pole, naopak je to jen malý krok ve vstřícnosti k rodičům, aby si prožili císařský řez jako normální vaginální porod,“ doplnil primář Ožana. V podcastu zazní informace také o srovnání péče o ženy u nás a za hranicemi. Řeč je také o prevenci a očkování proti HPV. „Je jen málo zemí na světě, kde je tak dobře hrazená a dostupná gynekologická péče. Vyzývám ženy, aby využily toho, co jim nabízí náš systém, aby chodily na preventivní prohlídky, protože ten benefit je obrovský. Vidím to ve své klinické praxi, kolika ženám pomůžeme jednoduchým zákrokem, a kdyby na tu preventivní prohlídku nepřišly, tak za 3 až 5 let bychom u nich řešili obtížnou onkologickou situaci,“ dodal. Primář Marek Ožana je členem výboru české gynekologicko-porodnické společnosti, zastupitel v Paskově, kde žije, ve svém volném čase maluje obrazy, hraje tenis, rybaří, chalupaří, kutí… v podcastu jsme se věnovali, ale především jeho oboru, kterým je gynekologie a porodnictví.

Duration:00:21:30

Primář Neurologie Městské nemocnice Ostrava Lukáš Klečka o svém oboru a pacientech s problémem tří N, migrénou nebo dalšími bolestmi. Opravdu by si v 80 procentech případů poradil jen s hřebíkem a kladívkem?

4/17/2023
Hostem historicky prvního Podcastu Městské nemocnice Ostrava (MNO) je primář Neurologie Lukáš Klečka, který se narodil v Ostravě, žije v ní i pracuje… jen vystudovat si odskočil do Olomouce. S MNO je spjatý od roku 1997, primářem je třetím rokem. „Lidí s bolestí hlavy je 12 %, možná o něco víc – jsou to migrenici nebo lidé s migrénou. V případě žen je to 16 %, u mužů zhruba 8 %. Rozhodně tedy není pravda, že je migréna nemocí žen. A bolestí hlavy je podstatně více – není to jen migréna,“ říká primář Lukáš Klečka. Prozradí nám, jak se dá bojovat s migrénou, bolestmi zad – i o takové pacienty se neurologové starají, stejně jako o ty s mrtvicí, demencí, epilepsií nebo Parkinsonovou chorobou, a to zdaleka není plný výčet diagnóz, se kterými pacienti k neurologům přicházejí. A jaké je jeho doporučení, abychom byli v co nejlepší kondici? „Chce to pohyb a trénovat paměť, prostě studovat, studovat, studovat! A netrávit většinu času u televize.“ Primář Lukáš Klečka je také vedoucím lékařem iktového centra MNO, členem výboru diagnostiky a léčby bolesti hlavy, čestným radou sdružení České lékařské komory a místopředsedou nadačního fondu Hedalga, který spravuje registr pacientů s bolestí hlavy.

Duration:00:26:04