Vltava

Magickou detektivku a zároveň politickou satiru Kanibalky: Soumrak samců přímo pro divadlo Rokoko napsal dramatik David Drábek, v jehož režii ji Městská divadla pražská uvádí. Úvodní píseň k inscenaci nazpívala herečka Aňa Geislerová.

Neustále slyším Jobovy zvěsti stran nulového povědomí nejmladší generace o našich nejnovějších dějinách.

Nejslavnější dramatického dílo Josefa Topola – Konec masopustu – uvádí Divadlo na Vinohradech v režii Martina Františáka. Hra, která se odehrává v době kolektivizace, je obrazem rozpadu tradičních hodnot i přirozených vztahů mezi lidmi. Sledujeme souboj jedince se společností ve vypjaté chvíli, čili nahlížíme do běžného lidského života.

Ještě dva poslední říjnové víkendy je možné navštívit zahradu Černínského paláce na pražských Hradčanech. Zahrada byla při obléhání Prahy Prusy v polovině 18. století značně poničena a v 19. století byla zavezená sutí. Z dnešní podoby zahrady by však měl hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic nejspíš radost.

V Kasárnech Karlín začíná výstava komiksových autorek Laydeez do Comics. Ukazuje, jak se v současnosti proměňuje role ženy. O propagaci kreslířek na české komiksové scéně a novém ženství jsme si povídali se spoluzakladatelkou skupiny Laydeez do Comics Štěpánkou Jislovou a animátorkou Alionou Baranovou.

Když zemřeli rodiče, prodali jsme část domu, ve které byl jejich byt: bylo by na něj nás dědiců příliš mnoho.

Servírky, které kromě burgerů prodávají v baru u dálnice taky pohledy do svého výstřihu. Osmdesátkové počítače soupeřící v šachách. Dospívající hrdinové a hrdinky bez kariérních ambicí. To jsou hrdinové amerického nezávislého režiséra Andrewa Bujalského, který se představuje v rozhovoru.

Canneský vítěz sekce Un Certain Regard vstupuje do českých kin. Svět je v tomto originálním filmu podivné, nebezpečné a jen obtížně poznatelné místo, ve kterém jsme jen pouhými pasažéry.

Pražský multifunkční prostor pro prezentaci současného umění DOX rozšířili Leoš Válka s Petrem Hájkem o novou budovu, takzvaný DOX+.

V uplynulých dnech navštívila naše hlavní město izraelská spisovatelka a scenáristka Ajelet Gundar-Gošenová.

„Obraz se hned po prodeji sám zničil.“ Těžko najít zajímavější větu. Pochází z nedávné reportáže z londýnské aukční síně Sotheby's.

I když hra současné britské autorky Caryl Churchillové Sedmé nebe z roku 1979 patří k jejím nejpřekládanějším a nejhranějším hrám, v české verzi má premiéru až 17. října.

Fotit může dnes každý, stírají se rozdíly mezi amatéry a profesionály i mezi prací a volným časem. A právě práci a volnu se věnuje osmý ročník Fotograf Festivalu.

Jeden americký historik kultury se zamýšlel nad tím, proč kdysi Židé tak trvali na přísném dodržování pravidel sabatu.

Česká operní klasika, mezi kterou vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka dnes patří i Leoš Janáček, je v dnešní době operního režisérismu podrobována velkým zkouškám a aktualizacím. Příkladem mohou být nové inscenace Smetanovy Prodané nevěsty v Českých Budějovicích a Janáčkovy Její pastorkyně v Amsterdamu. Vybízejí však také k úvaze, proč čeští umělci, kteří s takovým úspěchem prosazují naše opery v zahraničí, nedostávají příležitosti v našich divadlech.

V Galerii Czech Photo Centre v Nových Butovicích v Praze vystavuje rozsáhlý soubor svých fotografií z Izraele Karel Cudlín.

Rozhovor s izraelskou autorkou Ajelet Gundar-Gošenovou. Pouť - nový seriál na Stream.cz, režie Petr Němeček. BáSnění. Czech Photo Centre - Karel Cudlín - SIGHT/EFFECT

Během jedné přednášky v Japonsku jsem obdržela dotaz, co je to umění. Slyšela jsem se, jak odpovídám: Umění je způsob myšlení.

Co je možné ztratit a co získat, když se rozhodneme opustit rodnou zemi a zakořenit v zemi jiné? Jak propast mezi dvěma světy ovlivňuje myšlení a pocity lidí, kterých se tato zkušenost bezprostředně dotýká? I o tom je v pořadí druhý román indické spisovatelky Kiran Desai nazvaný Dědictví ztráty, za který v roce 2006 získala prestižní Bookerovu cenu. Román autorka připomněla na Festivalu spisovatelů Praha.

Jedním z významných hostů Festivalu spisovatelů Praha byl íránský antropolog Abolghasem Esmailpour. Představil na něm své básně i pohled na problematiku živého zla v současném světě. Mozaika vám s ním nyní nabízí rozhovor.