Vltava

V jednom z pražských malostranských domů se setkáváme s třicetiletým Francouzem. Musel opustit svou vlast a v Čechách nyní pracuje pro železniční společnost, ve které má na starosti vytyčení železniční tratě skrz křivoklátské lesy. Protože se v dlouhém odpoledni nudí, vyjde na procházku po nedalekém okolí…

Saša Michailidis se ptá hostů na to, jak by zafungoval volný vstup do hradů a zámků. Vybraná státní muzea a galerie totiž volný vstup otestovaly, a to stejné možná čeká i státní památky. Čeští skladatelé a skladatelky se představili na prestižní přehlídce filmové hudby v Kalifornii. Dotace na kulturu v Praze aneb jak přispět na ty správné projekty. Paolo Sorrentino jako jeden z nejvýraznějších vypravěčů současné kinematografie.

Rozpočet na kulturu v roce 2026 klesá navzdory protestům i tlaku odborné veřejnosti. Škrty v řádu miliard mohou ovlivnit fungování divadel, orchestrů i nezávislé scény a otevřít otázku, jakou prioritu má kultura v Česku dnes.

Výstavou, kterou pojmenovaly ROSTE, se ve Spolkovém domě Slavonice přesunuly k volnému umění. „Stěžejní je tu téma fascinace růstem jako základním životním procesem,“ popisuje Anežka Podzemská ve Vizitce. „V tematice růstu se odrážejí i rozlehlá pole, která jsou v okolí Slavonic,“ dodává Dana Elsterová. Jak se sochá a tvaruje vlna? A co do konečného produktu svetru, koberce deky přináší to, že je zpracován ručně a z lokálních materiálů? Ptá se karolína Koubová.

Průzkum veřejného mínění z ledna 1990 ukázal, že 86 procentům respondentů politické změny po listopadu 1989 vyhovují, 54 procent dotázaných dokonce projevilo ochotu aktivně se podílet na veřejných záležitostech a 38 procent se vyslovilo, že je připraveno ucházet se o nějakou veřejnou funkci.

.. Filmy italského režiséra a scenáristy Paola Sorrentina zdobí letošní festival Dny evropského filmu. Proč je Sorrentino považován za velkého vypravěče a estéta na plátně? Saša Michailidis se ptá Ondřeje Pavlíka a Šimona Šafránka.

Asociace nestátních otevřených památek mu udělila ocenění Kastelán roku 2025 za nasazení a péči o historické dědictví. Nejvýše postavený královský hrad v Čechách založený Karlem IV. a postaveným za pouhých pět let se stal jeho domovem a letos v něm odstartoval sedmou sezónu. „Je to syrový, opravdový autentický život,“ popisuje ve Vizitce. „Jsem rád, že moje práce je kombinací duševní a fyzické činnosti.“

Představte si lázeňské městečko v podhůří třetí nejvyšší hory Řecka. Skoro květen, skalnatá hora na hranicích s Makedonií má čepičku ze sněhu. Z hor teče prudká říčka a městečko podél ní působí venkovsky. Délkou od prvního do posledního domu připomíná táhnoucí se Morávku v Beskydech. Tam je nejvyšší hora Lysá.

O vstupu zdarma v určitý čas se uvažuje také u státních hradů a zámků. Co by volný vstup znamenal pro státní památky? A jaké možnosti mají třeba příspěvkové organizace měst? Experimentují například s dobrovolným vstupným?

Je držitelem Ceny literární kritiky za prózu Nějaká Cecile a jiné a zároveň je nominovaný na cenu Magnesia Litera za dětskou knihu Diktát. Ve Vizitce pro svůj tvůrčí postup používá metaforu pole, v němž si vybírá cesty, kterými přes něj projít. „Když máte chuť psát, tak je všechno najednou složitější. Nedáte se tak snadno a nepřijmete jen tak nějaký názor, věci si ověřujete.“

Znáte někoho, kdo by nešel na výstavu, pokud bude ohlášená jako konceptuální umění? Nebo jste to snad vy sami? Zkuste se do poloviny května zajít podívat do Muzea Kampa v Praze na výstavu, která je velmi konceptuální, ale nevyděsí vás.

Koncert si vyslechlo publikum složené ze špiček světového filmového, televizního a hudebního průmyslu a zástupců největších filmových studií. Jakou pozici má česká filmová hudba ve světě? Saša Michailidis se Jiřího Hradila a Alexandra Smutného.

Napsala knihu o svém dětství a dospívání Táňa Praha 3 Žižkov. V dokumentárním vyprávění plném mrazivých vzpomínek s psychicky nemocnou, závislou matkou, v nestabilitě a chudobě s postavami pražského undergroundu ožívá Žižkov přelomu osmdesátých a devadesátých let. „Byla to spolupráce tří generací žen: máma to zažila, já jsem to zapsala a dcera knihu zpracovala graficky,“ popisuje ve Vizitce.

Pokud platí, že článek v novinách je první náčrtek historie, popová písnička může být jejím prvním zápisem v notách, jestli si někdo dá tu práci. A pokud by prvním draftem ruské války na Ukrajině měla být jediná kniha, pak by to mohl být Jazyk války, reportážní text ukrajinského spisovatele Oleksandra Mycheda, který ve slovenštině vydalo nakladatelství Absynt v edici Prokletí reportéři.

Je systém rozdělování ještě dnes spravedlivý? Jak ho změnit dle současných podmínek v kultuře? Saša Michailidis se ptá Lenky Dombrovské a Jiřího Sulženka.

Hraje v nové inscenaci Funerál, s jejímž námětem přišla do La Fabriky Vanda Hybnerová. V klauniádě na téma pohřeb jsou čtyři herci a všichni se spolupodílejí na režii. Ve Vizitce popisuje, jak vznikala jeho role cynického majitele pohřební služby. Řeč je ale také o herectví jako takovém nebo o uměleckém vlivu jeho otce Miroslava Donutila. V jakém směru o sobě říká, že je stará škola? Jak hledá autenticitu na jevišti? A co je jeho životním mottem? Ptá se Karolína Koubová.

Co má společného stará plechovka od barvy, do které německý umělec Joseph Beuys místo štětce ponořil kost, se zářivě zlatým středověkým relikviářem svatého Václava ve tvaru ruky? Dvě „nádoby“ s částmi lidských pozůstatků, oboje svými tvůrci přetaveno v silná umělecká díla určená pro pohledy diváků.

O pontifikátech Benedikta XVI. a Františka, jejich pojetí papežské moci i odkazu, který po sobě zanechali, bude v dnešní epizodě ze série Křesťanství ve víru kulturních válek v rámci nedělního Kréda mluvit Matěj Senft se svými hosty: církevním historikem Tomášem Petráčkem a politologem Petrem Kratochvílem.

Proč byly Athény duchovním hlavním městem Římské říše? A jak vzpomínali římští studenti na řecké školy?