Laboratory

Názory vědců a herců na zásadní výzkumy a studie. Debatují hydrobiolog Adam Petrusek, molekulární biolog Petr Svoboda, herec a moderátor Jan Kraus. Moderuje Martina Mašková.

Lidem, kteří trpí nouzí, se mnohdy zhoršuje zdraví. Je to dáno hlavně vlivem stresu, každodenními obavami o základní životní potřeby. Američtí antropologové zjistili, že tyto životní prožitky nechávají stopy v dědičné informaci a jejich vliv tak můžou pocítit i další generace. Překvapením byl velký počet míst v genomu, kterých se chudoba týkala. Vztahovala se nejméně k 1500 genů.

Seniorka ze Skotska téměř necítí bolest a zřejmě se jí i lépe hojí rány. Genetický rozbor u ní odhalil vzácnou mutaci dvou genů, o jednom z nich přitom dosud nebylo známo, že jako gen funguje. Britští odborníci zkoumají, jak se u dotyčné dámy bolest tlumí a zda by znalost tohoto mechanismu mohla vést k novým způsobům léčby bolesti nebo hojení ran.

Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních. Hledali je s pomocí satelitů nebo dronů. Signál GPS v zemědělských strojích pak umožnil postříkat pole herbicidy jen tam, kde to bylo třeba.

Badatelé z Illinois zkoumali biologickou a sociální situaci norských žen, které se narodily jako dvouvaječná dvojčata a jejich sourozencem byl muž. Zjistili, že tyto ženy o něco méně často než jejich vrstevnice dostudovaly střední školu nebo bakalářské obory, méně často se vdávaly, rodilo se jim méně dětí a také o něco méně vydělávaly. Vědci zvažují, zda to může mít hormonální příčiny, zdůrazňují ale, že nejen hormony ovlivňují životní úspěch.

Vědci z Izraele objevili další důvod, proč bychom měli spát. Na pokusné rybce doložili, že spát potřebují i jednotlivé nervové buňky v mozku, aby si mohly uklidit poškozenou DNA v jádře. Během spánku se opravují chyby dědičné informace, které se nahromadily přes den.

Australští ekologové hledali a počítali koaly s pomocí dronů, termovize a umělé inteligence. Našli o 15 % více zvířat než při běžné terénní práci a výzkum, který by jinak trval celý den, se zkrátil na hodiny. Bez lidského vkladu se ale nová metoda neobjede.

Pyskoun rozpůlený z korálových útesů reaguje na svůj obraz v zrcadle podobně jako primáti, delfíni nebo sloni. Vědci této rybě na hřbet namalovali barevnou značku, kterou mohla spatřit jen při pohledu do zrcadla. Když značku objevila, začala se třít o drsnější povrchy, aby se jí zbavila.

Motýlům svědčí louky uprostřed lesů anebo louky obklopené lukami. Plyne to ze studie 32 tisíc jedinců ze 77 druhů ve Švédsku. Motýli naopak nemají rádi rozlehlá pole a široké lány, kde se jim potrava hledá hůř.

Vědci z Okinawy a Kjóta doložili, že krátkodobý půst prospívá našemu metabolismu a zřejmě také oddaluje stárnutí. U účastníků pokusu hladovějících 58 hodin našli v krvi 44 látek, jejichž hladina vzrostla, o 30 těchto sloučeninách dosud nevěděli. Jedna z nich se například podílí na omlazování cév.

Studie neurovědců z univerzit v Ženevě a v Lausanne dokládají, že houpací síť nebo křeslo jsou užitečné vynálezy. Mladí účastníci pokusu, které před a při spaní houpali, nejenže usnuli dřív, ale jejich spánek byl kvalitnější a lépe jim fungovala paměť.

Vědci z dánských univerzit v Aarhusu a v Kodani zjistili, že tempo, s jakým vznikají mutace u člověka, je pomalejší než u našich nejbližších příbuzných, lidoopů. U šimpanzů, goril nebo orangutanů našli za rok o třetinu víc mutací než u lidí. To by mohlo změnit odhad načasování doby, kdy se lidská evoluční větev oddělila od šimpanzů.

Vitamín D prospívá kostem, svalům a zubům. Bývá proto doporučován zvláště starším lidem. Badatelé z britského Newcastlu chtěli ověřit, zda se při vyšších dávkách jeho efekt násobí. Zjistili, že vyšší dávky lepší zdravotní účinek neměly.

Vědci z Austrálie, Hongkongu a Británie doložili, že termiti v tropickém deštném lese tlumí účinky sucha. V suchém období tam vždy termitů přibylo, rychleji se rozkládalo listí, půda byla vlhčí a bohatší na živiny, což prospívalo i rostlinám.

Ambasádu USA na Kubě přes dva roky trápí nepříjemné vysokofrekvenční zvuky v jejích prostorách. Řada diplomatů měla kvůli nim zdravotní problémy. Vědci teď z nahrávek zjistili, že daný zvuk vydává jeden druh cvrčka z Karibiku.

Badatelé z floridské státní univerzity rozluštili záhadu, která trápila jejich kolegy desítky let. Hledali a našli v dědičné informaci myší úseky, které řídí její kopírování. Přišli také na to, že klíčový je čas, kdy se duplikát tvoří.

Vědci z Pensylvánie studovali dlouhověké mluvící papoušky. Inspiroval je zvláště jihoamerický papoušek amazoňan modročelý přezdívaný Mojžíš. Chtěli vědět, čím je dána jejich dlouhověkost a jak to souvisí s tím, že se tak dobře učí mluvit.

Vědci prozkoumali peří 97 druhů moderních ptáků ze sbírky Kodaňského muzea s cílem zjistit původ jejich duhového zbarvení. Přišli na to, že dávní příslušníci dvou ptačích skupin, trogonů a svišťounů, měli duhová křídla už před desítkami milionů let.

Vědci z Tel Avivu odhalili geny, které jsou klíčové pro vývoj sluchu u myší. Pomohla jim v tom mapa chemických přívěsků, které ovlivňují vypínání a zapínání genů pro obnovu vlásků vnitřního ucha.

V nejhlubší části Kalifornského zálivu vědci objevili dosud neznámé hlubokomořské bakterie, které dokážou zpracovávat skleníkové plyny. Uhlovodíky, jako metan nebo butan, totiž využívají jako zdroj energie pro život.