Laboratory-logo

Laboratory

Science Podcasts >

Vědecké novinky, které odborníci vysvětlují a herci glosují. Pořad Českého rozhlasu Plus.

Vědecké novinky, které odborníci vysvětlují a herci glosují. Pořad Českého rozhlasu Plus.
More Information

Location:

Czech Republic

Description:

Vědecké novinky, které odborníci vysvětlují a herci glosují. Pořad Českého rozhlasu Plus.

Twitter:

@croplus

Language:

Czech


Episodes

Laboratoř - Klíšťata a roztoči jsou blízcí příbuzní

6/15/2019
More
Přírodovědci z Bristolu a Londýna zjistili, že roztoči a klíšťata jsou blízcí příbuzní. Ze zkamenělin víme, že členovci, ke kterým obě tyto skupiny patří, jsou největší a nejrozmanitější živočišnou skupinou na planetě. Žijí tu nejméně půl miliardy let.

Duration:00:25:48

Laboratoř - Čím lepší je u savců otcovská péče, tím větší mají mozek

6/11/2019
More
Vědci z univerzity v Curychu zjistili, že větší mozek mají ty druhy savců, u kterých je lepší otcovská péče, a že plodnější bývají savčí matky těch druhů, kde rodičům pomáhají i jiní pečovatelé. Do své srovnávací studie zahrnuli 478 druhů savců – jak menší zvířata, například myši, tak větší druhy, včetně lidoopů nebo lvů.

Duration:00:25:49

Laboratoř - Krabi nebo chobotnice můžou bez kyslíku dočasně oslepnout, zrak ale nahradí jinými smysly

6/2/2019
More
Oceánografové ze kalifornského San Diega zkoumali dočasnou ztrátu zraku u mořských bezobratlých. Studovali ji na olihních, chobotnicích a krabech. Důvodem je nízký obsah kyslíku v moři. Když jeho hladina opět stoupla, zrak se jim většinou vrátil.

Duration:00:25:54

Laboratoř - Genetičtí inženýři přišli s novou protivirovou léčbou, vybírají „šampiony“ mezi protilátkami

5/25/2019
More
Imunologové ze Seattlu vyzkoušeli na myších nový způsob obrany před některými smrtelně nebezpečnými viry. Geneticky upravili imunitní B buňky myší, aby je přiměli vyrábět nejlepší protilátky proti RSV viru, původci vážného plicního onemocnění kojenců nebo batolat.

Duration:00:25:44

Laboratoř - Ke srážkám migrujících ptáků s budovami přispívá i cvrlikání, zjistili ornitologové

5/21/2019
More
Ornitologové z Chicaga a Clevelandu zveřejnili rozsáhlou studii nočních srážek ptáků s budovami. Zjistili, že ke srážkám může přispívat i noční cvrlikání migrujícího hejna. Zmatení ptačí navigátoři letící za světlem svými signály matou i další spolucestující v hejnu.

Duration:00:25:45

Laboratoř - Vědci napodobují život. Chtějí vyrobit materiály, které by se uměly opravit

5/11/2019
More
Inženýři z Cornellovy univerzity ve Spojených státech vyrobili biomateriál, který napodobuje vlastnosti živých organismů. Využili k tomu vlákna z DNA, která je základem dědičnosti. Cílem pokusů je vývoj tzv. dynamických materiálů, které by dokázaly opravovat sebe sama.

Duration:00:25:45

Laboratoř - Konzumace hub oddaluje stárnutí mozku

5/9/2019
More
Vědci ze státní univerzity v Singapuru zjistili, že houby pomáhají zpomalovat mírné, prvotní příznaky nastupující Alzheimerovy nemoci u seniorů, jako jsou dílčí poruchy řeči, paměti nebo orientace v prostoru. Pozitivní efekt měly i menší porce hub, které se používají v asijské kuchyni, ale známe je mnohdy i z našich jídelníčků.

Duration:00:25:51

Laboratoř - Pátrací psi nemůžou vystopovat některé lidi, které ovládne strach

5/3/2019
More
Pátrací psi někdy nemůžou vystopovat lidi, kteří jsou ve stresu, nebo mají strach. Souvisí to s tím, jakou máme formu genu pro přenos serotoninu, přenašeče nervových vzruchů. Hůře se hledají ti z nás, kdo stres snášejí hůř.

Duration:00:25:58

Laboratoř - Nová hypotéza o vzniku života na planetě: mohl začít v menších rybníčcích

4/29/2019
More
Nová studie amerického institutu MIT přichází s úvahou, že se život na naší planetě nemusel zrodit v oceánu, ale spíš v menších jezírkách, rybníčcích či kalužích. Tam se totiž mohl ve vyšších koncentracích udržet dusík, klíčová chemikálie potřebná pro vznik života.

Duration:00:25:41

Laboratoř - Chudoba se nejspíš dědí. Její zdravotní dopady odnesou i další generace

4/13/2019
More
Lidem, kteří trpí nouzí, se mnohdy zhoršuje zdraví. Je to dáno hlavně vlivem stresu, každodenními obavami o základní životní potřeby. Američtí antropologové zjistili, že tyto životní prožitky nechávají stopy v dědičné informaci a jejich vliv tak můžou pocítit i další generace. Překvapením byl velký počet míst v genomu, kterých se chudoba týkala. Vztahovala se nejméně k 1500 genů.

Duration:00:25:48

Laboratoř - Výzkum ženy, která necítí bolest, by mohl vést k vývoji nových léků

4/6/2019
More
Seniorka ze Skotska téměř necítí bolest a zřejmě se jí i lépe hojí rány. Genetický rozbor u ní odhalil vzácnou mutaci dvou genů, o jednom z nich přitom dosud nebylo známo, že jako gen funguje. Britští odborníci zkoumají, jak se u dotyčné dámy bolest tlumí a zda by znalost tohoto mechanismu mohla vést k novým způsobům léčby bolesti nebo hojení ran.

Duration:00:25:40

Laboratoř - Jak omezit herbicidy? Plevel pomůžou najít satelity nebo drony

3/30/2019
More
Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních. Hledali je s pomocí satelitů nebo dronů. Signál GPS v zemědělských strojích pak umožnil postříkat pole herbicidy jen tam, kde to bylo třeba.

Duration:00:25:50

Laboratoř - U dvojčat různého pohlaví působí testosteron i na dívky

3/23/2019
More
Badatelé z Illinois zkoumali biologickou a sociální situaci norských žen, které se narodily jako dvouvaječná dvojčata a jejich sourozencem byl muž. Zjistili, že tyto ženy o něco méně často než jejich vrstevnice dostudovaly střední školu nebo bakalářské obory, méně často se vdávaly, rodilo se jim méně dětí a také o něco méně vydělávaly. Vědci zvažují, zda to může mít hormonální příčiny, zdůrazňují ale, že nejen hormony ovlivňují životní úspěch.

Duration:00:25:46

Laboratoř - Proč potřebujeme spánek? V mozku se uklízí poškozená DNA

3/16/2019
More
Vědci z Izraele objevili další důvod, proč bychom měli spát. Na pokusné rybce doložili, že spát potřebují i jednotlivé nervové buňky v mozku, aby si mohly uklidit poškozenou DNA v jádře. Během spánku se opravují chyby dědičné informace, které se nahromadily přes den.

Duration:00:25:53

Laboratoř - Počítat koaly v korunách stromů je těžké, ekologům pomohl dron

3/9/2019
More
Australští ekologové hledali a počítali koaly s pomocí dronů, termovize a umělé inteligence. Našli o 15 % více zvířat než při běžné terénní práci a výzkum, který by jinak trval celý den, se zkrátil na hodiny. Bez lidského vkladu se ale nová metoda neobjede.

Duration:00:25:52

Laboratoř - Ryba korálových útesů pyskoun rozpůlený se možná pozná v zrcadle

3/2/2019
More
Pyskoun rozpůlený z korálových útesů reaguje na svůj obraz v zrcadle podobně jako primáti, delfíni nebo sloni. Vědci této rybě na hřbet namalovali barevnou značku, kterou mohla spatřit jen při pohledu do zrcadla. Když značku objevila, začala se třít o drsnější povrchy, aby se jí zbavila.

Duration:00:25:52

Laboratoř - Motýlům svědčí louky u lesa, na polích se neuživí

2/23/2019
More
Motýlům svědčí louky uprostřed lesů anebo louky obklopené lukami. Plyne to ze studie 32 tisíc jedinců ze 77 druhů ve Švédsku. Motýli naopak nemají rádi rozlehlá pole a široké lány, kde se jim potrava hledá hůř.

Duration:00:25:50

Laboratoř - Krátkodobý půst prospívá tělu a oddaluje stárnutí

2/22/2019
More
Vědci z Okinawy a Kjóta doložili, že krátkodobý půst prospívá našemu metabolismu a zřejmě také oddaluje stárnutí. U účastníků pokusu hladovějících 58 hodin našli v krvi 44 látek, jejichž hladina vzrostla, o 30 těchto sloučeninách dosud nevěděli. Jedna z nich se například podílí na omlazování cév.

Duration:00:25:46

Laboratoř - Houpání zlepšuje spánek a prospívá paměti

2/9/2019
More
Studie neurovědců z univerzit v Ženevě a v Lausanne dokládají, že houpací síť nebo křeslo jsou užitečné vynálezy. Mladí účastníci pokusu, které před a při spaní houpali, nejenže usnuli dřív, ale jejich spánek byl kvalitnější a lépe jim fungovala paměť.

Duration:00:25:50

Laboratoř - Tempo mutací je u člověka pomalejší než u lidoopů

2/2/2019
More
Vědci z dánských univerzit v Aarhusu a v Kodani zjistili, že tempo, s jakým vznikají mutace u člověka, je pomalejší než u našich nejbližších příbuzných, lidoopů. U šimpanzů, goril nebo orangutanů našli za rok o třetinu víc mutací než u lidí. To by mohlo změnit odhad načasování doby, kdy se lidská evoluční větev oddělila od šimpanzů.

Duration:00:25:55