Laboratory

Přírodovědci z Bristolu a Londýna zjistili, že roztoči a klíšťata jsou blízcí příbuzní. Ze zkamenělin víme, že členovci, ke kterým obě tyto skupiny patří, jsou největší a nejrozmanitější živočišnou skupinou na planetě. Žijí tu nejméně půl miliardy let.

Vědci z univerzity v Curychu zjistili, že větší mozek mají ty druhy savců, u kterých je lepší otcovská péče, a že plodnější bývají savčí matky těch druhů, kde rodičům pomáhají i jiní pečovatelé. Do své srovnávací studie zahrnuli 478 druhů savců – jak menší zvířata, například myši, tak větší druhy, včetně lidoopů nebo lvů.

Oceánografové ze kalifornského San Diega zkoumali dočasnou ztrátu zraku u mořských bezobratlých. Studovali ji na olihních, chobotnicích a krabech. Důvodem je nízký obsah kyslíku v moři. Když jeho hladina opět stoupla, zrak se jim většinou vrátil.

Imunologové ze Seattlu vyzkoušeli na myších nový způsob obrany před některými smrtelně nebezpečnými viry. Geneticky upravili imunitní B buňky myší, aby je přiměli vyrábět nejlepší protilátky proti RSV viru, původci vážného plicního onemocnění kojenců nebo batolat.

Ornitologové z Chicaga a Clevelandu zveřejnili rozsáhlou studii nočních srážek ptáků s budovami. Zjistili, že ke srážkám může přispívat i noční cvrlikání migrujícího hejna. Zmatení ptačí navigátoři letící za světlem svými signály matou i další spolucestující v hejnu.

Inženýři z Cornellovy univerzity ve Spojených státech vyrobili biomateriál, který napodobuje vlastnosti živých organismů. Využili k tomu vlákna z DNA, která je základem dědičnosti. Cílem pokusů je vývoj tzv. dynamických materiálů, které by dokázaly opravovat sebe sama.

Vědci ze státní univerzity v Singapuru zjistili, že houby pomáhají zpomalovat mírné, prvotní příznaky nastupující Alzheimerovy nemoci u seniorů, jako jsou dílčí poruchy řeči, paměti nebo orientace v prostoru. Pozitivní efekt měly i menší porce hub, které se používají v asijské kuchyni, ale známe je mnohdy i z našich jídelníčků.

Pátrací psi někdy nemůžou vystopovat lidi, kteří jsou ve stresu, nebo mají strach. Souvisí to s tím, jakou máme formu genu pro přenos serotoninu, přenašeče nervových vzruchů. Hůře se hledají ti z nás, kdo stres snášejí hůř.

Nová studie amerického institutu MIT přichází s úvahou, že se život na naší planetě nemusel zrodit v oceánu, ale spíš v menších jezírkách, rybníčcích či kalužích. Tam se totiž mohl ve vyšších koncentracích udržet dusík, klíčová chemikálie potřebná pro vznik života.

Lidem, kteří trpí nouzí, se mnohdy zhoršuje zdraví. Je to dáno hlavně vlivem stresu, každodenními obavami o základní životní potřeby. Američtí antropologové zjistili, že tyto životní prožitky nechávají stopy v dědičné informaci a jejich vliv tak můžou pocítit i další generace. Překvapením byl velký počet míst v genomu, kterých se chudoba týkala. Vztahovala se nejméně k 1500 genů.

Seniorka ze Skotska téměř necítí bolest a zřejmě se jí i lépe hojí rány. Genetický rozbor u ní odhalil vzácnou mutaci dvou genů, o jednom z nich přitom dosud nebylo známo, že jako gen funguje. Britští odborníci zkoumají, jak se u dotyčné dámy bolest tlumí a zda by znalost tohoto mechanismu mohla vést k novým způsobům léčby bolesti nebo hojení ran.

Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních. Hledali je s pomocí satelitů nebo dronů. Signál GPS v zemědělských strojích pak umožnil postříkat pole herbicidy jen tam, kde to bylo třeba.

Badatelé z Illinois zkoumali biologickou a sociální situaci norských žen, které se narodily jako dvouvaječná dvojčata a jejich sourozencem byl muž. Zjistili, že tyto ženy o něco méně často než jejich vrstevnice dostudovaly střední školu nebo bakalářské obory, méně často se vdávaly, rodilo se jim méně dětí a také o něco méně vydělávaly. Vědci zvažují, zda to může mít hormonální příčiny, zdůrazňují ale, že nejen hormony ovlivňují životní úspěch.

Vědci z Izraele objevili další důvod, proč bychom měli spát. Na pokusné rybce doložili, že spát potřebují i jednotlivé nervové buňky v mozku, aby si mohly uklidit poškozenou DNA v jádře. Během spánku se opravují chyby dědičné informace, které se nahromadily přes den.

Australští ekologové hledali a počítali koaly s pomocí dronů, termovize a umělé inteligence. Našli o 15 % více zvířat než při běžné terénní práci a výzkum, který by jinak trval celý den, se zkrátil na hodiny. Bez lidského vkladu se ale nová metoda neobjede.

Pyskoun rozpůlený z korálových útesů reaguje na svůj obraz v zrcadle podobně jako primáti, delfíni nebo sloni. Vědci této rybě na hřbet namalovali barevnou značku, kterou mohla spatřit jen při pohledu do zrcadla. Když značku objevila, začala se třít o drsnější povrchy, aby se jí zbavila.

Motýlům svědčí louky uprostřed lesů anebo louky obklopené lukami. Plyne to ze studie 32 tisíc jedinců ze 77 druhů ve Švédsku. Motýli naopak nemají rádi rozlehlá pole a široké lány, kde se jim potrava hledá hůř.

Vědci z Okinawy a Kjóta doložili, že krátkodobý půst prospívá našemu metabolismu a zřejmě také oddaluje stárnutí. U účastníků pokusu hladovějících 58 hodin našli v krvi 44 látek, jejichž hladina vzrostla, o 30 těchto sloučeninách dosud nevěděli. Jedna z nich se například podílí na omlazování cév.

Studie neurovědců z univerzit v Ženevě a v Lausanne dokládají, že houpací síť nebo křeslo jsou užitečné vynálezy. Mladí účastníci pokusu, které před a při spaní houpali, nejenže usnuli dřív, ale jejich spánek byl kvalitnější a lépe jim fungovala paměť.

Vědci z dánských univerzit v Aarhusu a v Kodani zjistili, že tempo, s jakým vznikají mutace u člověka, je pomalejší než u našich nejbližších příbuzných, lidoopů. U šimpanzů, goril nebo orangutanů našli za rok o třetinu víc mutací než u lidí. To by mohlo změnit odhad načasování doby, kdy se lidská evoluční větev oddělila od šimpanzů.