Laboratory-logo

Laboratory

Science Podcasts

Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.

Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.

Location:

Czech Republic

Description:

Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.

Twitter:

@croplus

Language:

Czech


Episodes

Lidská DNA se umí sbalit z metrové velikosti na mikrometry. Vědci to sledovali ve 3D

1/22/2022
Jihokorejští vědci odhalili, jak se balí lidská DNA. V trojrozměrném obrazu sledovali, jak se metrové vlákno skládá do struktury o rozměrech v řádu mikrometrů. Smyslem postupu je, aby se dědičná informace při přepisu do RNA nepoškodila, popisují autoři studie v časopisu PNAS.

Duration:00:25:57

Mravenci si s výživou předávají také informace, zjistili vědci

1/15/2022
Mravenci mají dva žaludky. V jednom zpracovávají potravu a ve druhém ukládají tekutiny, které pak sdílejí s dalšími mravenci v kolonii. Ty nemají jen výživnou, ale i informační hodnotu. Například u chův, které pečují o mravenčí dorost, našli vědci v žaludcích více proteinů proti stárnutí než u jiných mravenců. Článek vyšel v odborném časopise eLife.

Duration:00:25:49

Když steak chutná jako špinavý hadr. Stovky milionů lidí trápí poruchy čichu

1/8/2022
Pacienti, kteří kvůli viróze ztratili čich, můžou z ranní kávy cítit odpadky nebo zkažené maso. Informuje o tom časopis Chemical Senses. Tým badatelů, který se tím zabýval, zjistil, že zmíněný jev zvaný parosmie se týká častěji mladších pacientů a žen.

Duration:00:25:32

Velryb černých ubývá. Oblíbily si záliv, kde jim hrozí srážky s loděmi

1/1/2022
Vědci našli oblíbené místo ohrožených velryb černých. Jde o Záliv svatého Vavřince v Kanadě. Velryby se tam každý rok vracejí, zdrží se třeba i pět měsíců. Článek o tom vyšel v odborném časopise Inter Research, který se zabývá ohroženými druhy. „Nepříjemně mě překvapilo, jak málo těch velryb je,“ komentuje studii hydrobiolog Adam Petrusek.

Duration:00:25:37

Steak, nebo vajíčka? Vědci dokážou vybírat pohlaví zvířat, využít by to mohli v zemědělství

12/25/2021
Britským badatelům se podařilo ovlivnit pohlaví embryí laboratorních zvířat. Dosáhli toho zásahem do genomu rodičů. Cílem snah vědců je zajistit, aby se zbytečně neprodukovala zvířata obojího pohlaví tam, kde stačí jedno. Studie vyšla v časopise Nature Communications.

Duration:00:25:29

Plastový odpad přispívá k odolnosti bakterií vůči antibiotikům, varují vědci

12/18/2021
Obyčejná plastová krabička z restaurace se může stát oblíbeným sídlem mikrobů. Bakterie si v rozkládajícím se plastu snadněji vyměňují genetický materiál a stávají se tak odolnějšími vůči antibiotikům. Článek na toto téma vyšel v odborném časopise Journal of Hazardous Materials, 2021.

Duration:00:25:48

Imunologové hlásí průlom, na světě je nový posilovač vakcín

12/11/2021
Vědci ze dvou uznávaných institucí, z Imunologického institutu La Jolla v San Diegu a z MIT, představili nový typ přísady do vakcín, která příspívá k tomu, aby očkování vyvolalo silnější imunitní odpověď. Mohla by se stát účinným nástrojem, jak zvýšit naši obranyschopnost vůči řadě virů, včetně HIV. Píšou o tom v časopise Science Immunology.

Duration:00:25:53

Vědci krmí ryby metanem, přispívají tak k omezení emisí

12/4/2021
Badatelé ze Stanfordovy univerzity hodnotili, zda se lidstvu vyplatí ve větší míře vyrábět krmivo pro ryby z metanu. Takovou stravu bohatou na proteiny dokážou vyrobit bakterie. Mimo jiné přišli na to, že finančně by to bylo výhodné. Článek zveřejnil časopis Nature Sustainability.

Duration:00:25:49

Ptačí zpěv i hru na klavír řídí stejné nervové dráhy, popsali vědci

11/27/2021
Nervové buňky, které jsou v chodu, když se ptáci učí zpívat, se podobají těm, které v mozku člověka zodpovídají za rozvoj jemné motoriky. Přišli na to vědci z Oregonu, a to při výzkumu na australských ptácích, zebřičkách, které známe i jako chovný druh. Studii zveřejnili v časopise Nature Communications.

Duration:00:25:56

Čím se lišíme od šimpanzů? Stopa vede i k opomíjené části DNA

11/20/2021
Dědičný kód člověka je podobný DNA šimpanzů. Co nás lidi tedy dělá lidmi? Ptali se genetikové z univerzity ve švédském Lundu. Překvapilo je, že rozdíly našli v podceňované části lidské DNA, která se nepřepisuje do bílkovin. I ta může být jedním z klíčů k vysvětlení, proč naše mozky pracují jinak než mozky šimpanzů. Studie o tom vyšla v časopise Cell Stem Cell.

Duration:00:25:36

Emise už v roce 1780, požáry a černá smrt. Alpský ledovec se stal unikátní kronikou tisíciletí

11/13/2021
Evropané vypouštěli emise už kolem roku 1780. To odhalil rozbor materiálu, který se uchoval v alpském ledovci. Vědci z Bernu, Reno a Düsseldorfu zkoumali vzorky z pylových zrn, spor nebo dřevěného uhlí z ledovce na italsko-švýcarském pomezí. Článek o tom vyšel v časopise Geophysical Research Letters.

Duration:00:25:46

První Evropany možná nic nenutilo odejít z Afriky, uvažují vědci

11/6/2021
Vědci z několika evropských univerzit zkoumali, do jakých podmínek přišli z Afriky do Evropy první zástupci rodu Homo. Výzkum probíhal ve španělské Andalusii. Z jejich studie, která vyšla v časopise Quaternary Science Reviews plyne, že tehdejší předchůdci člověka se dokázali dobře přizpůsobit různým podmínkám k životu.

Duration:00:25:58

Oblíbená houba sibiřských šamanů se zkouší proti covidu-19. Mohla by zklidnit imunitu

10/30/2021
Parazitická dřevokazná houba čaga, biologickým názvem rezavec šikmý, je díky protizánětlivým účinkům oblíbená v lidovém léčitelství, zejména na Sibiři. Nově se o ní uvažuje jako o potenciálním antivirotiku proti covidu-19. Studie o tom vyšla v časopise Food Science and Nutrition.

Duration:00:25:36

Nepříjemné pachy cítíme dřív než vůně. Byly totiž zásadní pro přežití a platí to i dnes

10/23/2021
Nepříjemné čichové vjemy zpracovává lidský mozek dřív než vůně a dřív vyvolávají pohybovou odezvu. Plyne to z nové švédsko-americké studie zveřejněné v odborném časopise PNAS. „Pokud cítíme různé pachy, tělo dominantně reaguje na ty nepříjemné,“ potvrzuje molekulární biolog Petr Svoboda.

Duration:00:25:49

Když vymírali dinosauři, hořely i lesy. Naši zvířecí předci přežili, protože uměli slézt ze stromů

10/16/2021
Kvůli nárazu kosmického tělesa na konci druhohorní křídy vymřely podle odhadů snad až tři čtvrtiny života na planetě. „Propuklo peklo a součástí toho se stalo, že zmizely všechny lesy,“ říká zoolog Miloš Anděra. Předchůdci primátů na rozdíl od dinosaurů a dalších druhů katastrofu přežili, a to zvláště díky tomu, že se naučili běhat po zemi.

Duration:00:25:32

Před opakovanou infekcí nás může chránit už první dávka mRNA vakcíny, potvrzují imunologové

10/9/2021
Vědci z lékařské fakulty univerzity v Minnesotě doložili, že lidem, kteří prodělali covid-19, se po první dávce očkování mRNA vakcínou tvoří více paměťových B buněk než těm po dvou dávkách, kteří nemoc neměli. Studie o tom vyšla v časopise Cell Reports.

Duration:00:25:47

Květiny začaly být pestré před 100 miliony lety. Předtím měla evoluce pauzu

10/2/2021
Experti ze Stanfordovy univerzity přišli se zajímavou informaci o vývoji rostlin. Ty, které měly semena, se v evoluci objevily už před 350 miliony let. Dalších 250 milionů let se nedělo zdánlivě nic. Teprve pak začaly růst květiny do dnešní pestrosti tvarů a vůní. Článek o tom vyšel v časopise Science.

Duration:00:25:33

Hlavní příčinou obezity nebývá přejídání, upozorňují vědci. Záleží i na inzulinu

9/25/2021
Přejídání nebývá hlavní příčinou obezity. Upozorňuje na to studie vědců ze Spojených států a Dánska. Podle nich je důležitá i reakce těla na kvalitu jídla, které konzumujeme. „Záleží na tom, zda jíme něco, co vyprovokuje inzulin, aby se prudce zvýšil, nebo snížil,“ vysvětluje neurofyziolog František Vyskočil.

Duration:00:25:50

Recept vědců proti roztržitosti? Hluboká meditace. Méně pak chybujeme

9/18/2021
Roztržitost může komplikovat život. Vědci ze státní univerzity v Michiganu přišli na to, že lidem od ní pomáhá psychoterapeutická metoda založená na takzvané hluboké meditaci. Zvyšuje totiž schopnost rozpoznat chyby a reagovat na ně. Studie o tom vyšla v odborném časopise Brain Sciences.

Duration:00:25:52

Chřestýš stupňuje zvuky, čím víc se bojí nepřítele. Had se tak zdá blíž

9/11/2021
Chřestýši úspěšně matou ucho člověka, případně jiných savců. Čím rychleji se k nim blíží potenciální nepřítel, tím vyšší je frekvence zvuku, kterým se ho snaží od setkání odradit. U jejich protějšku zvuk vyvolává dojem, že had je blíž než ve skutečnosti. Studie o tom vyšla v časopise Current Biology.

Duration:00:25:47